ÚzemnéPlány.sk

Autor

CYRIL ŘÍHA

Zdroj

Časopis ARCHITEKT

Zobrazení

11745

Dátum vydania

01. 10. 2012

Kategórie článku

• Architektúra

Súvisiace články

• TÉMA ANASTOMOSIS / ÚVOD NA HRANĚ PROPOJOVÁNÍ
• TÉMA ANASTOMOSIS / KAPITOLA 1 / UPSAT PRÁCI DUŠI
• TÉMA ANASTOMOSIS / KAPITOLA 2 / NENÁPADNÉ SPOJENÍ RŮZNÉHO
• TÉMA ANASTOMOSIS / KAPITOLA 2 / DŮM V KORYTĚ
• TÉMA ANASTOMOSIS / KAPITOLA 4 / VIRTUÁLNÍ ATELIÉR
• TÉMA ANASTOMOSIS / KAPITOLA 5 / VÝSTAVNÍ SKLIZEŇ
• TÉMA ANASTOMOSIS / KAPITOLA 6 / O BUDOUCNOSTI

Hodnotenie článku

Článok sa mi páči / nepáči

49%

Celkový počet hlasov: 442

TÉMA ANASTOMOSIS / KAPITOLA 3 / NEZBYTNOST ZKOUMÁNÍ

Když mluvíte o projektech, které ve škole řešíte, často zmiňujete výzkum. Spojení studia architektury a vědeckého výzkumu je v našich podmínkách neobvyklé. Čím je pro vás výzkum důležitý?

Myslím, že výzkum je pro každou univerzitu zásadní. Neumím si představit kvalitní školu, která si vystačí jen s učebním plánem založeným na přepisování skript. Výzkum je důležitý pro vývoj oboru a také pro samotnou školu a její učební plán.

Skrze výzkum můžeme formulovat dlouhodobé cíle. Nemyslím, že je dobře, když má škola architektury řadu ateliérů, které si ve výsledku dělají, co chtějí.

Zadání jsou pak jen jednosemestrálním cvičením a nemají další cíl, který by je přesahoval a rozvíjel obor. To svádí k tomu klást důraz jen na zvládnutí typologických či technických podmínek. Architektura pak řeší jen obal.

Jak využíváte výzkum pro práci ve vašem ateliéru?

Pro nás má klíčový význam při formulování témat, která ateliér řeší. Dalo by se říci, že dlouhodobě zpracováváme témata, která mají přesah do výzkumu v oblasti architektury a urbanismu, který paralelně probíhá v Laboratoři experimentální architektury (LEA).

Jak tato experimentální laboratoř vznikla?

Měli jsme potřebu získat teoretické zázemí pro náš školní i projekční ateliér. Pokoušel jsem se několik let zřídit na Fakultě architektury výzkumné pracoviště. Měl jsem zpracovaný program a strukturu.

Nakonec se nám to nepodařilo. Vznikla jiná pracoviště úspěšnějším kolegům a myslím, že dělají dobrou práci. Z tohoto důvodu jsme se museli chtě nechtě s výzkumem přesunout mimo školu. Laboratoř Experimentální Architektury jsme založili v roce 2010.

Pomáhá nám sestavit učební plán a formulovat problémy, kterými se ve škole dlouhodobě zabýváme. Vznikají zde teorie a myšlenky v jakémsi základním výzkumu, které pak v aplikovaném výzkumu prověřují studentské projekty.

Není to škoda, že LEA stojí mimo školu?

Z počátku jsem v tom viděl problém, ale zjistil jsem, že to není ojedinělé a řada výzkumných skupin a institutů je a byla zřizována mimo školu, i když vlastně paralelně.

Mimochodem, moc zajímavou přednášku o tom měla nedávno Monika Mitášová u příležitosti křtu své knihy Oxymorón a pleonasmus. Nám to přináší několik výhod. Jednak jsme pružní s ohledem na velikost a provozní náklady, pružní s ohledem na personální zajištění a můžeme využívat bez etických problémů výsledky laboratoře jak ve škole, tak i v mém projekčním ateliéru.

Přináší to samozřejmě i nevýhody, protože nejsme administrativně provázáni s ČVUT, nemůžeme se ucházet o řadu pro nás zajímavých grantů.

Časem budeme muset udělat další krok a rozhodnout se, zda zůstat nezávislí, nebo spojit síly, ale zatím nám jde hlavně o obsah a veškerý čas se můžeme věnovat zkoumaným tématům.

Kde berete finanční prostředky?

Finanční podporu nám zajišťuje v současnosti nadační fond Art-Now. Ale máme i zajištění a peníze od soukromých firem, které podporují i naše další aktivity.

To nám bohužel na náročné projekty typu Anastomosis stejně nestačí a v tom případě jako garant projektu musím rozdíl doplatit ze svých soukromých peněz.

Jaká jsou témata LEA?

Máme pět základních okruhů. Neviditelná města, kde se zabýváme vlivem infrastruktury na fyzickou podobu měst. Zjednodušeně řečeno: zatímco síly, které formovaly historická sídla, jako jsou topografie, přírodní podmínky, obranné důvody a tak podobně, jsou srozumitelné, v současnosti je formují síly skryté ve formě ochranných pásem, technických předpisů a regulací.

Pracovně jsme převedli část regulačního plánu Prahy do objemu v jeho doslovném znění. Výsledkem je změť, co se městu příliš nepodobá. Slibujeme si od toho, že naše výstupy pomohou přehodnotit některé předpisy ve výstavbě tak, abychom nestavěli města pro trubky, které je mají obsluhovat, ale pro lidi, kteří v nich žijí.

Pracujeme na zdokonalování spektrografické analýzy satelitních snímků. Pokud se nám to podaří, budeme mít nástroj, se kterým dokážeme v reálném čase získat podrobné informace o sledovaném území a simulovat jeho vývoj v čase v různých variantách.

Rovněž by mohl zefektivnit a zlevnit získávání statistických údajů o území, pracně získávaných po dobu měsíců a let. Uzavíráme výzkum Anastomosis – propojené město a připravujeme k němu publikaci.

Zabýváme se takzvaným Kvantovým městem v souvislosti s řekou Vltavou a jejím veřejným prostorem. Připravujeme téma hraničních domů, které se bude zabývat vymezením v oblasti urbanismu v měřítku městských čtvrtí a příměstských částí.