ÚzemnéPlány.sk

Autor

PETR JANDA

Autor fotografií

Andre Thiel Lhotáková

Zdroj

Časopis ARCHITEKT

Zobrazení

12513

Dátum vydania

25. 06. 2012

Kategórie článku

• Architektúra
• Urbanizmus a územné plánovanie
• Regionálny rozvoj a investície

Ďalšie diely seriálu

• REKONSTRUKCE NÁRODNÍHO TECHNICKÉHO MUZEA - 1. diel
• REKONSTRUKCE NÁRODNÍHO TECHNICKÉHO MUZEA - 2. diel
• REKONSTRUKCE NÁRODNÍHO TECHNICKÉHO MUZEA - 4. diel
• REKONSTRUKCE NÁRODNÍHO TECHNICKÉHO MUZEA - 5. diel
• REKONSTRUKCE NÁRODNÍHO TECHNICKÉHO MUZEA - 6. diel
• REKONSTRUKCE NÁRODNÍHO TECHNICKÉHO MUZEA - 7. diel
• REKONSTRUKCE NÁRODNÍHO TECHNICKÉHO MUZEA - 8. diel
• REKONSTRUKCE NÁRODNÍHO TECHNICKÉHO MUZEA - 9. diel

Hodnotenie článku

Článok sa mi páči / nepáči

43%

Celkový počet hlasov: 510

REKONSTRUKCE NÁRODNÍHO TECHNICKÉHO MUZEA - 3. diel

PROJEKT – EXPOZICE HORNICTVÍ NÁRODNÍ TECHNICKÉ MUZEUM KOSTELNÍ, PRAHA 7

Koncept řešení Expozice rozvíjí základní muzeální premisu postavenou na principu vytvoření nevirtuální prostorové iluze, která dokáže neortodoxní formou vzbudit v návštěvnících zájem o téma a předat exaktní vědomosti. Nově řešené části expozice navazují v tomto ohledu na dobře fungující repliku uhelného a rudného dolu, která je existujícím těžištěm prostoru. Redefinovaná strategie expozice pracuje s principem lobotomie, kdy návštěvník je pomocí silného metaforického vjemu oddělen od reality, přenesen do pseudoautentického prostředí simulovaného dolu a následně skrze didaktický filtr vypuštěn zpět do běžného života.

Cílem řešení není evokace důlních prostor v jejich skutečné podobě, ani jejich architektonická interpretace. Je to záměrně abstrahovaná redukce pocitové představy podzemí, mentální model přenesený do reálné instalace. Výsledkem by mělo být, v souladu s posláním muzea, překročení zprostředkování zážitku z prohlídky dolu a dosažení určité spekulativní úrovně vjemu, který návštěvou jednoho skutečného dolu nelze přímo získat.

To vše za současného nenuceného vstřebávání širokospektrálně rozvrstvených informací. Expozice bude po rekonstrukci a reorganizaci složena ze tří částí – metaforické (vstupní část), simulované (replika dolu) a didaktické (výstupní část). Tyto tři části, doplněné schodišťovým předprostorem, jsou vzájemně svázány tak, aby dohromady tvořily vyvážený celek rytmizovaný postupným vnímáním rozdílného způsobu výtvarného řešení a přenosu informací. Výrazovým řešením odlišné, vzájemně navazující partie expozice strukturují celou prohlídku a za použití spekulativní, popisné a katalogické výstavní strategie vytváří široký pohled na tématiku hornictví z rozdílných úhlů pohledu. Vstupní část má funkci přetlakové komory, která návštěvníka záměrně exponuje radikální dematerializací prostoru a vytváří předěl mezi běžným (známým) prostředím veřejného prostoru reprezentovaného budovou NTM a simulovaným prostředím dolu v navazujících prohlídkách.

Idea architektonického řešení vstupního prostoru je mentální projekcí archetypu podzemí, zachycuje v sobě dualitu vjemu sestávající z maximálně stísňujícího pocitu obklopení nepravidelnou hmotou a ve stejné chvíli nekonečné neuzavřenosti vytrácejícího se cyklického odrazu. V rámci poměrně standardního ortogonálně vymezeného jednopodlažního půdorysu tak bude docíleno neuchopitelnosti skutečného tvaru a objemu prostoru vnímatelného zároveň jako velmi sevřeného i nekonečně rozlehlého.

Navržený prostor v sobě propojuje barevnost, tvarosloví a stísněnost štol s neuchopitelností a nekonečnou odrazivostí krystalických struktur nerostů. Fyzické dosažení výše popsaných vlastností bude docíleno prostřednictvím obložení celého prostoru krystalickou strukturou sestavenou z nepravidelně uspořádaných trojúhelníků různých velikostí, vyrobených z černého smaltovaného skla, tvořících kompaktní plášť stěn a stropu a podlahy celého interiéru.

Do obkladové struktury stěn jsou integrovány vitríny splývající s rozlámaným vyzněním celého prostoru. Způsob vystavení exponátů navazuje na tuto ideovou koncepci a pracuje s dojmem, že jednotlivé vystavené předměty jsou zality uvnitř „krystalu“ stěny. Celý prostor bude osvětlen odraženým světlem vitrín a dvou velkoformátových filmových projekcí, taktéž integrovaných do obkladové struktury interiéru. Obsahová stránka této části expozice je v souladu s celou úvodní instalací řešena jako emocionální extrakt tématicky vymezený jako materializace surovin, za kterými v našem kontextu horníci do země jdou, a jejich aplikaci v nejrůznějších možných podobách.

V rámci prostorové struktury je zde rozmístěno 9 vitrín, vymezujících hlavní okruhy těžených nerostů na našem území (zlato, střibro, měď, železo, cín, uran, uhlí, ostatní kovy, nerudné suroviny). Projekce pak znázorňují samotný proces dobývání surovin očima horníků prostřednictvím na míru vyrobených filmů, zachycujících současné dožívající doly pro budoucí generace. Dotykové panely doprovázející vitríny umožní návštěvníkům další hlubší studium vystavených okruhů, centrální dotykový infopult bude obsahovat interaktivní 3D modely nafilmovaných dolů. Ze vstupního prostoru se návštěvníci přesunou formou komentované prohlídky do restaurované repliky rudného nebo uhelného dolu ve skutečné velikosti, kterou zakončí ve výstupní části, doplňující návštěvníkům informace pomocí časové osy vitríny shrnující technologii těžby, úpravnictví surovin a rekultivaci vytěžených lokalit. Historická vrstva je doplněna velkoprostorovým modelem středověké hornické vesnice a padesáti erby hornických měst vyrobenými z uranového skla.

Prováděcí dokumentace, odevzdaná prosinci 2010, sestává z takřka 500 vykresů a je připravena na výběr dodavatele a realizaci. Řešení hlavní části instalace je raritní konstrukce sestavená z 1258 zavěšených skleněných trojúhelníků a definovaná parametrickým digitálním modelem, vyvinutá a ověřená ve spolupráci s konstruktéry horolezeckých stěn a atypických závěsných skleněných konstrukcí. Je připravena detailní typografie, vytvořená na míru pro expozici, včetně interaktivních dotykových prvků časové osy, hornické mapy a obrazovek doplňujicích vitríny.

Máme natočené a sestříhané v HD kvalitě tři autentické 40minutové filmy z jednotlivých typů u nás funkčních dolů (uranový důl Rožná, hlubinný uhelný důl Lazy a povrchový uhelný lom Bílina). Připravena je i simulace jízdy důlním výtahem, autonomní dvanáctikanálová prostorová zvuková kompozice, složená z nasnímaných ruchů důlního prostředí, reagující na pohyb návštěvníka po expozici a portrétní projekce šedesáti horníků, objevující se za skleněnou strukturou vstupní části expozice.

PROJEKT EXPOZICE HORNICTVÍ II. A III. SUTERÉN, NTM KOSTELNÍ 42, PRAHA 7

KLIENT Národní technické muzeum
AUTOR Petr Janda / brainwork
SPOLUPRÁCE
architektonická část Viktor Johanis (parametrický 3D model), Pavel Martinek, Bára Simajchlová vizualizace Jan Cyrány
filmová část Klára Tasovská (režie), Lukáš Kokeš (asistent režie, kamera), Alexandra Gojdičová (střih), Edita Kainrathová, Filip Šturmankin, Petr Houdek (kamera)
zvuková část Stanislav Abrahám (multikanálová prostorová instalace)
fotografie Michal Šeba (pohyblivé portréty horníků)
typografie Aleš Mička, agentura Touch
audiovizuální technologie Jan Pechar