ÚzemnéPlány.sk

Autor

MICHAL JANATA

Autor fotografií

KATEŘINA UKSOVÁ

Zdroj

Časopis ARCHITEKT

Zobrazení

15329

Dátum vydania

27. 06. 2012

Kategórie článku

• Architektúra
• Urbanizmus a územné plánovanie
• Regionálny rozvoj a investície

Ďalšie diely seriálu

• REKONSTRUKCE NÁRODNÍHO TECHNICKÉHO MUZEA - 1. diel
• REKONSTRUKCE NÁRODNÍHO TECHNICKÉHO MUZEA - 2. diel
• REKONSTRUKCE NÁRODNÍHO TECHNICKÉHO MUZEA - 3. diel
• REKONSTRUKCE NÁRODNÍHO TECHNICKÉHO MUZEA - 4. diel
• REKONSTRUKCE NÁRODNÍHO TECHNICKÉHO MUZEA - 6. diel
• REKONSTRUKCE NÁRODNÍHO TECHNICKÉHO MUZEA - 7. diel
• REKONSTRUKCE NÁRODNÍHO TECHNICKÉHO MUZEA - 8. diel
• REKONSTRUKCE NÁRODNÍHO TECHNICKÉHO MUZEA - 9. diel

Hodnotenie článku

Článok sa mi páči / nepáči

45%

Celkový počet hlasov: 515

REKONSTRUKCE NÁRODNÍHO TECHNICKÉHO MUZEA - 5. diel

ROZHOVOR – EXPOZICE ARCHITEKTURY, STAVITELSTVÍ A DESIGNU O EXPOZICI S PETREM KRAJČIM

Nová expozice architektury, stavitelství a designu v Národním technickém muzeu začíná neorenesancí. Vyplývá tento periodický předěl ze sbírkových možností muzea, nebo to byl didaktický zřetel?

Expozice je samozřejmě součástí muzejních sbírek. Muzeum bylo založeno v roce 1908, takže se obecně začaly sbírat muzeálie od poloviny 19. století. Takže v architektuře časově dostupné, až na několik výjimek, byly až novorenesanční fondy, to znamená pozůstalost Barvitiova, Zítkova a Schulzova. Jestliže jsme chtěli architekturu ukázat jako proces, podložený modely a výkresy, nemohli jsme začínat dřívějším obdobím.

V novorenesanční části je architektura zasazena do historického kontextu, protože jsou tam skici renesančních budov z Florencie a podobně. Proč podobný kontext schází ve zbývajících prezentovaných obdobích? Způsobila to sbírková situace, nebo to mělo jiný důvod?

Vychází to z toho, že tato část sbírek byla představena na výstavě Cesta na jih. Byly tedy k dispozici již utříděné skicáky a navíc se celá evropská architektura tohoto období odkazuje k renesanční Itálii a antice. Německá a francouzská inspirace je mnohem slabší. A také jsme chtěli potěšit oko diváka, protože expozice je určena nejen pro odborníky, ale v první řadě pro návštěvníka muzea.

Jak se vzájemně ovlivňovalo libreto výstavy a prostorový koncept Davida Vávry?

Pan architekt Vávra dostal libreto, které nebylo prostorově omezené, a vymyslel určitou prostorovou strukturu. Do té jsme umisťovali jednotlivé exponáty. Pokud se ukázalo, že to někde koliduje, trochu jsme prostorové schéma upravili. Byl to tedy dlouhý proces.

Zvažovali jste více variant libreta? Bylo pro vás důležité didaktické hledisko, snaha výstavně rozvinout základní vývojové tendence?

Expozice je omezená časově i prostorově, tedy šesti sty čtverečními metry, ale byla omezena i rozsahem a charakterem sbírek. Zvažovali jsme různé možnosti a výsledek je mix různých přístupů. Důležité je, že expozice má několik vrstev. Kromě té relativně neměnné, tedy modelů a výkresů, jsou v ní ještě zásuvky, jejichž obsah se dá obměňovat. Dále jsou tu multimédia, která se dají nejsnáze obměňovat. Na konci sálu je malá galerie, kde je v současnosti výstava „Dosušeno“, věnovaná vysoušení zaplavených exponátů. Budou se zde střídat menší výstavy, aby prostor nezmrtvěl. Součástí prostoru jsou i různé odpočinkové koutky.

Bude malá galerie sloužit i prezentování současných trendů v architektuře, aby zde byla zastoupena i ta aktuální vrstva?

K tomu jsou povolanější instituce. Stále ještě stabilizujeme sbírky, nicméně tuto možnost malá galerie poskytuje.

Mohl byste nějak kvantifikovat podíl vystavených a deponovaných exponátů?

Modelů je zde asi 120 a celkem je v oddělení architektury 1400 trojrozměrných exponátů. Výkresů je podle velmi hrubého odhadu něco k 300, ale archiv architektury a stavitelství má přes 200 000 položek. Kvůli této disproporci jsou součástí expozice multimédia, jejichž obsah se dá bez velkých problémů obměňovat a doplňovat.

Jaký byl klíč výběru jednotlivých položek expozice a lišil se ve vztahu k jednotlivým obdobím, nebo byl jednotně uplatňován

v celé výstavě?

Byla to celá řada klíčů. Prvním byl výběr modelů, protože ty jsou nejatraktivnější a nejpřístupnější. Některé jsou autentické, jiné se daly zhotovit dodatečně. Expozice je na modelech postavena. Dalším jsou autentické části staveb, protože architektura nesestává jenom z kreseb a obrázků, ale je to i hmotná realita. K těm nejatraktivnějším patří například plošina ze zbytků bechyňské lávky. Nevím, zda se podařilo prezentovat stavitelství a architekturu, aby působily jako jednolitý proud. A pak jsou součástí expozice dva náznakové ateliéry, aby nám z výstavy nezmizel tvůrce. Je důležité, aby v dnešní počítačové době si návštěvníci dokázali představit, že se dříve kreslilo tužkou na papír. A pak je na konci specifický odpočinkový prostor k velkoplošnému promítání.

Předcházela libretu nějaká rešeršní fáze, během níž byste porovnávali muzeologické přístupy u důležitých srovnatelných

evropských institucí?

Čerpal jsem z přímé zkušenosti s výstavami a expozicemi. Určitý předvýběr už existoval za pana profesora Šlapety, takže základní soubor už byl dán. Ovšem to neznamenalo, že bychom otrocky přepisovali katalogy. Protože ve výstavní síni mezi sebou jednotlivé exponáty interagují. A co se týče vzorů, hodně mi dalo Architekturzentrum ve Vídni. Když jsem tam byl, byla jejich expozice velmi pracovní, ale docela mě tam fascinovalo právě použití multimédií. Ta umožňují dostat i do malého prostoru mnohem víc informací než bez jejich použití. I to, že naše expozice je založena na modelech, vychází z osvědčených vzorů, například Deutsches Architekturmuseum ve Frankfurtu nad Mohanem a podobně.

Plánujete doprovodné programy expozice?

Rozhodně by stálo za to udělat průvodce expozicí, což je ale i otázka koordinace s dalšími expozicemi. Připravuje se informativní leták. Na zvážení je i propojení webových stránek muzea s webovými stránkami expozice, protože modely, výkresy a fotografie mají svoji digitální podobu.