ÚzemnéPlány.sk

Autor

Eva Le Peutrec-Hendrychová

Autor fotografií

United Design Group

Zdroj

Časopis Architekt

Zobrazení

14298

Dátum vydania

09. 09. 2011

Kategórie článku

• Architektúra

Súvisiace články

• Čína plánuje najväčšiu metropolu sveta
• Čína jako inspirace

Hodnotenie článku

43%

Celkový počet hlasov: 908

Železniční stanice Zhangzhou

Zadání soutěže do Zhangzhou požadovalo návrh nové železniční stanice pro pětimilionové město a vyřešení urbanistické studie pro okolí nádraží, včetně návrhu nového autobusového nádraží, terminálu veřejné dopravy, hotelu, parkovišť, taxi stanic a velkého náměstí před budovou nádraží. Vše bylo nutno dopravně vyřešit a napojit, aby nedocházelo ke křížení jednotlivých funkc

Vlaková doprava je nejlevnější a nejrozšířenější způsob dopravy v Číně. Zvláště v čas svátků nastává hromadné stěhování národa z ekonomicky prosperujícího východního pobřeží do malých vesnic na západě Číny. (A po 10 dnech strávených s rodinou zase nazpět.) I v běžný den odbavení jednoho vlaku připomíná spíše boarding Boeingu 747.

Nádraží v Číně fungují zcela jiným způsobem, než jak tomu je Evropan zvyklý. Než se dostanete do vlaku, musíte projít systémem několika check pointů, kde vám kontrolují jízdenku a skenují zavazadla. Typologie železničních stanic je chaotická změť malých uzavřených čekáren a dlouhých chodeb. To především, aby bylo nádraží lehce manipulovatelné armádou, kdyby došlo k sociálním nepokojům.

Součástí nádraží je vždy i VIP vstup s čekárnou a vlastním nástupištěm, o armádní jednotce ani nemluvě. Rozhodla jsem se ignorovat zažitou typologii a použít jednu velkou halu sloužící jako čekárna pro všechny spoje. Schéma připomínalo spíše letiště i díky faktu, že odjezdy byly v prvním patře a příjezdy v přízemí.

K odjezdové i příjezdové hale vedla dvouúrovňová několikaproudová komunikace zajišťující drop off i pick up pro taxi a soukromé vozy. Odjezdová hala byla napojena na nástupiště dvěma zasklenými mosty a pro příjezd sloužily dva tunely pod náspem tratě, vedoucí do příjezdové haly. Trať se nacházela 6 metrů nad úrovní okolního terénu. Návrh se potýkal s velkou nelibostí majitelů fi rmy, protože takhle přece nádraží v Číně nevypadá. Všechno ale fungovalo, a tak mi neměli co vytknout.

V soutěži skončil můj návrh 2. a způsobil revoluci návrhů železničních stanic v Číně. Soutěž jsem sice nevyhrála, ale fi rma dostala mnoho dalších zakázek po celé Číně i Indii.