Nie ste prihlásený Registrácia Prihlásiť
625 územných plánov
947 článkov
4807 fotografií
09. 11. 2024, meniny má: Teodor
Do konca septembra 2024 máte možnosť pripomienkovať Návrh nového územného plánu Mesta Košice.
Dovoľujeme si Vás pozvať na podujatie, ktoré sa uskutoční v Košiciach a obciach východného Slovenska od 04. do 05. novembra 2022.
Tatry potrebujú Vaše nápady. Ďalší z cyklov projektu Mestské zásahy sa blíži do finále.
V Trsťanoch pri Košiciach spúšťajú predaj rodinných domov s jedinečným konceptom ekologického bývania.
Pomôžte zmeniť Vše mesto. Práve teraz máte možnosť vyjadriť sa k atraktívnosti verejných priestorov, doprave, zeleni v meste a bezpečnosti. Ktoré priestory sa Vám páčia? Kde máte problémy s bicyklovaním? V ktorej oblasti je dostatok kvalitnej zelene? Kde sa necítite bezpečne?
Ivan Benda
Jana Bendová
Časopis Architekt
14093
08. 09. 2011
Celkový počet hlasov: 817
Považujete proces schvaľovania územnoplánovacej dokumentácie a Zmien a doplnkov za dostatočne pružný?
Jak rozumět proměně Šanghaje, Pekingu a mnoha dalších míst, o kterých většina Čechů nikdy neslyšela? Je možné, že by se v Číně opravdu stavěly dvě miliardy metrů čtverečních bytů každý rok (v Česku je to někde mezi padesáti až sto tisíci metrů čtverečních, a v poslední letech ani to ne)? A k tomu to všechno ostatní – kanceláře, hotely, obchodní domy a prodejní pasáže, školy, nemocnice… jak je to možné všechno zvládnout? A kdo to všechno platí? A jak se pak dívat na architekturu současné Číny?
Jeden ze zástupců Světové banky v interview CCTV před pár lety řekl, že lidé mají většinou lepší představu o cizích zemích, než je realita, ale u Číny je to, podle jeho názoru, naopak. Musíme říct, že i naše mnohaleté zkušenosti tento názor potvrzují. Přes obecné povědomí o ekonomické prosperitě Země středu má jen málo Čechů o Číně konkrétní představu. Zejména v médiích je portrétována většinou velmi negativně a různé informace, například její hospodářské výsledky, jsou interpretovány s nedůvěrou.
Nicméně ti, kdo se odhodlali přesvědčit se o skutečnosti na vlastní oči, se ze svých návštěv většinou vracejí s jinými pocity. Obvykle jsou schopni jen těžko věřit tomu, že v Pudongu, novém administrativním centru Šanghaje, před necelými dvaceti lety nestál ani jeden mrakodrap, jsou ohromeni tím, že Peking nebo Šanghaj neváhaly rozšířit svou síť metra o stovky kilometrů několik let před zahájením Olympiády 2008 nebo Expa 2010, zkrátka zaskočí je obrovská energie a rychlé tempo, se kterým se země rozvíjí. Jaké pocity však zažívá člověk, který se rozhodne v Číně žít a pracovat?
Občas to vypadá, že většina z nás prochází životem s podvědomou představou, že vesmírné síly sice rozčlenily matičku Zemi na jednotlivé kusy pevniny, které my, lidé, nazýváme kontinenty, ale že to je v podstatě jakýsi jeden svět. Jsme schopni rozumově pochopit, že v různých částech tohoto „jednoho světa“ jsou různé kultury, které se projevují po svém například v oblečení, zvyklostech, jazyce, architektuře nebo v jiných aspektech života. Ale pochopit opravdu dimenzi takových rozdílů není tak jednoduché. A o Číně to platí dvojnásob.
V jednom americkém časopise kdosi poznamenal, že někteří lidé jsou schopni suverénně hodnotit Čínu po několikadenní návštěvě, kdy projeli Šanghaj, Peking a možná ještě jedno nebo dvě další čínská města. Ale podle názoru autora článku taková jistota ubývá v přímém poměru k délce pobytu v Zemi středu a praví experti se poznají spíše podle toho, že vám řeknou, že o Číně toho vlastně moc nevědí.
Myslíme si, že na tom je hodně pravdy. Teprve po letech pobytu v Číně je člověk tak trochu schopen nahlédnout hloubku oněch rozdílů mezi „naší – západní” kulturou a světem Země středu. Ono se totiž na první pohled zdá, že ty dva světy jsou vlastně dost podobné. Ale to je jen šálení smyslů, protože to, co vidíme, slyšíme, chutnáme, čicháme, je sice velmi podobné našemu světu – lidé zrovna tak potřebují jíst, spát, bavit se, bydlet, pracovat, je tomu opravdu tak? Toto „hmatatelné“ prostředí můžeme defi novat jako jakýsi „hardware“.
Dá se poměrně rychle změnit nebo zmodernizovat, protože není problém postavit nové domy, zaplnit ulice větším množstvím atomobilů nebo obchody jiným zbožím. To, co je ale méně zřejmé, je „software“. Není na první pohled viditelný, je pod povrchem. Jde o to, jak lidé jednají, jaké hodnoty považují za důležité, jde o způsob myšlení. A tady dochází k velkým rozdílům. „Software – způsob myšlení“ je právě to, co nás tolik rozděluje a kde narážejí lidé ze „západního“ světa na největší problémy.
Kamkoli člověk přijede, nejprve se dívá na architekturu, která ho obklopuje, na lidi na ulici, na auta, výkladní skříně a vůbec věci, které má okolo sebe. To jsou první indikátory toho, co od nového nebo cizího světa člověk může očekávat, jak vyspělý je ten svět v porovnání s tím našim vlastním světem. Svět Země středu je také uceleným systémem, který má zrovna tak, jako náš „západní“ svět, svou historii, svou kulturní logiku, svá pravidla a zákonitosti. Je to kompletní svět, který funguje, ale… funguje jinak! A to je právě to, na co každý cizinec žijící v Číně neustále naráží. Jestliže se rozhodnete v čínském prostředí opravdu žít a pracovat, musíte se s onou jinakostí vyrovnat a neřešit ji zkratkou – kritikou a odmítáním. Člověk musí zůstat otevřený, nepreferovat pouze svůj svět, svůj pohled na věc, své názory, hodnoty, zvyklosti. Kdo není schopen se na svět podívat z jiné perspektivy, nejen že se nic nedozví o Číně samotné, ale nemá šanci pochopit ani svět, ze kterého příchází, to znamená svou vlastní kulturu a následně i sám sebe. Jinakost prostě nelze jen kritizovat, zavrhnout a odsoudit.
Jak se tedy odráží tak jiná kultura ve své architektuře? Co to znamená pro architekta, pracovat v tak jiném prostředí? Pokud mají domy refl ektovat hodnotový systém společnosti, nezbývá, než se snažit mu porozumět, stejně jako spoustě dalších aspektů, ať už se jedná o kulturu, ekonomiku, politiku, společenské trendy nebo relativní drobnosti, jako jsou běžné zvyklosti a chování lidí nebo jejich reakce na každodenní situace. Je nezbytné akceptovat npaříklad to, že je nutné obytné domy orientovat k jihu, protože slunce je tím, co zakládá dobré a zdravé bydlení.
Musíte akceptovat, že způsob přípravy jídla vyžaduje dobré větrání a každá kuchyně by měla být situována tak, aby měla vlastní okno. Je nutné respektovat, že vchod do domu podle tradičních zvyklostí má být na jižní straně. Podobných drobností a odchylek od zvyklostí západního světa je celá řada. Jiná dispoziční řešení, která nám nemusí připadat zrovna logická, mohou pramenit i z toho, že čínská společnost třeba ještě nestačila vyvinout dobře fungující systémy v oblasti obchodu, technologie nebo třeba řízení rozvoje měst. Ale to se rychle mění.
Řada domů i urbanistických konceptů dnes dosahuje pozornosti světové veřejnosti. Myslíme, že práce v Číně staví znovu a znovu před architekta nutnost zabývat se pochopením vztahu mezi společností a její architekturou. Je to boj o to, co je a není podstatné. Znamená to prát se s předsudky a měnit vlastní názory. A v tom smyslu je Čína úžasnou inspirací!
Copyright © UzemnePlany.sk, 2007-2014 Všetky práva vyhradené | DB: 65 | T: 0.376401
ISSN 1338-2772 | Aktualizované 2× týždenne