ÚzemnéPlány.sk

Autor

Michal Juroška

Autor fotografií

Museum of the city New York, Libarary of congress, New York public Libarary, Time Life Co.

Zdroj

Časopis ARCHITEKT

Zobrazení

15732

Dátum vydania

13. 12. 2011

Kategórie článku

• Architektúra
• Urbanizmus a územné plánovanie
• Články

Ďalšie diely seriálu

• Historie mrakodrapu - 1. diel
• Historie mrakodrapu - 3. diel

Súvisiace články

• ARCH 10/2011
• Mrakodrapy
• Věže – příběh 11. září
• O dvojčatech
• Historie mrakodrapu - 1. diel
• Historie mrakodrapu - 3. diel

Hodnotenie článku

Článok sa mi páči / nepáči

46%

Celkový počet hlasov: 754

Historie mrakodrapu - 2. diel

V roce 1913 se stal nejvyšším mrakodrapem Woolworth Building a s 241 metry zůstal nepřekonán ještě celá bouřlivá dvacátá léta. Mrakodrap za svou impozantnost vděčí neméně impozantnímu egu pana Woolwortha. Ten plánoval výstavbu sídla své mimořádně úspěšné společnosti již od roku 1910, a to tak, aby nová budova nejen přinášela co možná nejvyšší zisky z pronájmu, ale sloužila i jako reklama společnosti. Neustále měnil výšku plánované budovy, jak postupně skupoval pozemky, až byla celková výměra parcely tak rozlehlá, že umožnila výstavbu opravdu vysokého mrakodrapu.

Woolworth nakonec rozhodl, že právě jeho budova se stane nejvyšší na světě. Proto nechal pro jistotu přeměřit výšku budovy Metropolitan Life. Woolworth také zajistil to nejlepší a nejdražší možné osvětlení budovy, které bylo poprvé plně využito při grandiózním otevíracím ceremoniálu. Když prezident Wilson stiskl v Bílém domě 24. dubna 1913 přesně v 19:30 tlačítko, zalila vnitřní prostory i vnějšek budovy vlna světla. Společnost obsadila jen necelé dvě podlaží, všechny ostatní prostory byly pronajímány. Je dobře známo, že Woolworth zaplatil za svůj Chrám obchodu, jak se budově hned při otevření začalo přezdívat, hotově 13,5 milionů dolarů z vlastní kapsy. Ve skutečnosti ale tuto metodu doporučili Woolworthovi jeho fi nanční poradci, protože se obávali, že by cena akcií propadla, až by akcionáři zjistili ohromnou cenu stavby fi nancovanou penězi společnosti. Nemovitost nebyla nikdy zatížena bankovní zástavou, což bylo neobvyklé tehdy i dnes.

Vyhlídka z 58. podlaží sloužila veřejnosti do roku 1945, od svého uzavření již ale nikdy nebyla znovu zprovozněna. Mrakodrap byl v roce 1998 prodán novému majiteli, ten chtěl koncem roku 2000 přeměnit nejvyšších 25 podlaží na luxusní bydlení. Plán byl ale nakonec odložen na neurčito, a tak budova dodnes slouží svému původnímu účelu.

Koncem dvacátých let se stal New York svědkem souboje o nový nejvyšší mrakodrap světa. Původní plán Chryslerova mrakodrapu počítal s 246 metry. Ve stejnou dobu se připravovala stavba nového ústředí Bank of Manhattan s 256 metry. Chrysler pohotově změnil plány a v září 1928 začala výstavba mrakodrapu počítající už s 282 metry. Bank of Manhattan ovšem také upravila plány, jehlanovitou střechu navrhla strmější a v květnu 1929 začala výstavba budovy jen o necelý metr vyšší. S tím se Chrysler nehodlal smířit, a protože výstavba jeho budovy již byla v plném proudu, oslovil svého architekta Van Allena, aby vymyslel cokoliv, čím dobude titul zpět. Van Allen nechal uvnitř konstrukce budovy tajně smontovat dlouhý stožár, který pak ve vhodný okamžik umístil na samý vrcholek budovy. Docílil tak konečné výšky 319 metrů a souboj vyhrál. Jenže když se dva perou, třetí se usmívá opodál…

Bank of Manhattan Trust Building se svými 283 metry se přece jen ofi ciálně stala nejvyšší 1. května 1930, byť to bylo jen na necelý měsíc. Hned od počátku trpěla budova nedostatkem nájemníků, především kvůli začínající hospodářské krizi, a situace se zlepšila až koncem 2. světové války. V květnu 1946 zasáhlo 58. podlaží budovy malé letadlo americké pobřežní stráže. Příčinou neštěstí byla hustá mlha a špatná viditelnost. V roce 1995 koupil budovu Donald Trump, původní plán přeměnit kanceláře na byty nakonec nerealizoval, zato nemovitost důkladně zrenovoval a nezapomněl ji po sobě přejmenovat. Pokusil se ji prodat v roce 2003. Kupec se ale nenašel, a tak budova Trumpovi dodnes patří.

Chrysler Building svými 319 metry převzal titul nejvyšší na světě 28. května 1930. Svou charakteristickou zašpičatělou věží z nerez oceli a vrcholným příkladem art deco architektury se stal jedním ze symbolů New Yorku a dodnes patří k nejobdivovanějším mrakodrapům vůbec. Tak jako Woolworth, i Chrysler výstavbu fi nancoval z vlastních peněz. Budova byla jeho soukromým majetkem a později jeho rodiny, která ovšem mrakodrap několik let po Chryslerově smrti prodala. Společnosti nikdy nepatřila, i když v ní až do poloviny 50. let sídlila. Vyhlídka v 71. podlaží nabízela veřejnosti typickými trojúhelníkovými okny ten nejlepší výhled na město, uzavřena ale byla v roce 1945.

I dnes se ovšem návštěvník může nahoru dostat, obzvlášť pokud má zkažené zuby. V 75. podlaží, v tom zcela nejvyšším, kde měl svou kancelář i byt samotný Chrysler, totiž od roku 1969 sídlí stomatolog. Zatímco pacient při zákroku trpí, může mu být částečnou satisfakcí fantastický výhled na město ze zubařského křesla. Stačí se objednat!

Majestátní Empire State Building převýšil oba rivaly už v roce 1931 a titul si udržel přes 40 let. Poté, co byla upravena výška Chrysleru, byly přepracovány plány i této budovy na konečných 381 metrů. Hospodářské krizi vděčí za nižší stavební náklady i chronický, dlouholetý nedostatek nájemníků. Částečně za to také mohlo nevhodné umístění budovy daleko od důležitých center veřejné dopravy. V prvních letech byl příjem z prodeje vstupenek na vyhlídkovou terasu téměř stejný jako příjem z nájemného. Podobně jako u Woolworth Building stiskl v den slavnostního otevření prezident Hoover v Bílém domě tlačítko a budovu tak rozsvítil.

Venkovní vyhlídková terasa v 86. patře dodnes přitahuje davy turistů a od roku 2005 je znovuotevřena i druhá, mnohem menší vnitřní vyhlídka ve 102. patře, která měla původně sloužit jako stanice pro vzducholodě. I tato budova zažila srážku s letadlem. V červenci 1945 narazil do 80. patra budovy bombardér B-25 vinou chybné navigace. Náraz byl tak prudký, že jeden motor proletěl skrz celou budovu a druhý se zřítil výtahovou šachtou. Statika nárazem ani následným požárem nebyla narušena a po víkendu, kdy se nehoda stala, byla budova opět otevřena.

V roce 1972 titul převzala tzv. Dvojčata, budovy World Trade Center měřící 415 a 417 metrů. Jejich mohutnost, výška, strohý design a velmi úzká vysoká okna budila vášně, ale časem se mrakodrapy staly neodmyslitelnou součástí panoramatu dolního Manhattanu. Na střeše jižní budovy se nacházela vyhlídka pro turisty, v severní budově vyhlášená restaurace a bar Windows on the World ve 106. a 107. podlaží. Po zničení budov v září 2001 se Empire State Building opět stal nejvyšším v New Yorku.

Na místě původního centra probíhá od dubna 2006 výstavba. I když vše probíhá svižným tempem, pevné datum dokončení ještě nebylo určeno. Nejvyšší budova, 541 metrový One World Trade Center, původně nazývaný Freedom Tower, má být dokončen koncem roku 2013. Stane se nejvyšším mrakodrapem New Yorku i USA.