ÚzemnéPlány.sk

Autor

TOMÁŠ PILAŘ

Autor fotografií

Martin Málek, Elena Fialková

Zdroj

Časopis ARCHITEKT

Zobrazení

15515

Dátum vydania

16. 08. 2012

Kategórie článku

• Architektúra

Hodnotenie článku

Článok sa mi páči / nepáči

50%

Celkový počet hlasov: 699

KRAJINA ŽELEZNÉ OPONY

Česko-rakouská hranice je místem společných dějin a vztahů Rakušanů, Moravanů, Čechů, Židů, které byly ve druhé polovině dvacátého století přerušeny. Likvidací Židů, odsunem Němců a rozdělením regionu na čtyřicet let „železnou oponou“ bylo zpřetrháno mnohasetleté vzájemné kulturní prostoupení českého a rakouského prostředí.

Současně se významně změnila různorodost prostředí, která si udržovala svébytný kulturní charakter, tvořila své vlastní kulturní hodnoty a svým nezaměnitelným způsobem ovlivňovala svět okolo sebe. Změna společnosti a krajiny během období „železné opony“ byla velká, její důsledky jsou patrné i dnes, více než dvacet let po otevření hranic.

Projekt vznikl v zimním semestru 2011/2012 na Fakultě umění a architektury Technické univerzity v Liberci jako semestrální projekt Ateliéru Tomáše Pilaře a Zdeny Zedníčkové. Projekt byl zahájen dvoudenním workshopem v Mikulově.

První den se uskutečnila debata se starostou Mikulova Rostislavem Koštialem, která nám rozšířila portfolio témat, přednáška novináře a spisovatele Luďka Navary a prezentace analýz studentů. V poledne jsme neodolali úžasnému babímu létu a porušili přesně naplánovaný program workshopu výšlapem na Svatý kopeček. Druhý den nás krajinou provázel místní rodák a pamětník novodobé historie hranice Milan Vojta.

Zadání projektu jsme zúžili na prostor česko-rakouské hranice od Mikulova po Břeclav a určili několik základních témat, která obnovují a zpřístupňují pohraniční krajinu, využívají opuštěné vojenské a zemědělské objekty nebo jsou dokumentací historie železné opony a cesty za svobodou.

Studentům jsme nechali možnost hledat v rámci zadání vlastní témata, někteří se na místo vraceli i v dalších týdnech, prováděli další analýzy, prozkoumávali krajinu a ujasňovali si zadání. Pro mě byla řada témat, jež studenti nalezli, překvapením (např. bilingvní mateřská školka či horizontální rozhledna – expozice krajiny) a současně potvrzením obrovského potenciálu stále rozdělené společnosti a krajiny.

Výsledkem projektu je 14 témat, která jsou nejenom připomínkou bohaté multikulturní minulosti příhraniční krajiny, ale i vizí současné generace o společném životě v krajině bez hranic. V rámci projektu proběhla v květnu výstava v Regionálním muzeu v Mikulově, v červnu pak v Galerii Jaroslava Fragnera v Praze.