ÚzemnéPlány.sk

Autor

PETR HRŮŠA / ARCHITEKTI HRŮŠA & SPOL.

Zdroj

Časopis ARCHITEKT

Zobrazení

12928

Dátum vydania

17. 08. 2012

Kategórie článku

• Architektúra

Súvisiace články

• J&T BANKA CAFÉ V OBJEKTU TRINITI - 2. časť / rozhovor s Petrem Hrušou

Hodnotenie článku

Článok sa mi páči / nepáči

44%

Celkový počet hlasov: 526

J&T BANKA CAFÉ V OBJEKTU TRINITI - 1. časť

Polyfunkční objekt „Triniti“ stojí v Brně ve vznikajícím Jižním centru. Je ohraničen ulicemi Trnitou a Úzkou a obchodním centrem Galerie Vaňkovka. Objekt se sestává z provozně oddělitelných tří domů, ve kterých jsou kancelářské prostory, (ve věži lze umístit podle situace na trhu buď kanceláře, nebo byty) tak, že domy vytvářejí s mírou se proměňující jednotu městského bloku se dvěma podzemními podlažími pro parkování, s velkými obchodními plochami v přízemí.

Administrativní Centrum Triniti

Forma je dána architektonickou kompozicí i psychologií, přistupující k výrazu domu jako ke zdůraznění ochrany pracovní existence člověka, zasluhujícího přirozené prostředí a tělesnost, přítomnost měřítka. Celkové uspořádání tak přes univerzální zadání alternuje modernistický odlehčený architektonický „globalismus“ – např. posloupností a konkrétností tělesné rytmizace okny, portály, kamennými prvky.

Budova je navržena z monolitického železobetonového skeletu vnitřního nosného modulu cca 8,1×8,1m s hlavicemi roznášejícími železobetonové stropní desky s chlazením betonového jádra; dále minimalizací okenních otvorů a využitím nosné fasády opřené na tzv. milánských stěnách. Z toho vychází, že Triniti patří do kategorie ekonomicky zrealizovaných staveb s ekologickou orientací.

Celé ekonomické i architektonické řešení je provázáno, tedy rozvrženo tak, aby zde nedocházelo ke zbytečným tepelným ziskům ani ztrátám (předpokládaná úspora provozních nákladů je 25 až 30 procent) a aby tak lidské vnitřní prostředí vytvářela samotná podstata návrhu.

J&T Banka Café v Brně

Rozhodnutí J&T Banky o pojetí bankokavárny v Brně umožňují vyjádřit působení interiéru ve smyslu architektonické představy neobyčejnosti, také vize společenské orientace banky orientující se na neobyčejné okamžiky. Interiérová architektura zde je rámcem, v němž mají ožívat naznačené příběhy.

Tématem stylizovaného ideového námětu a tomu odpovídajícímu architektonickému projektu „Hory a hvězdy“ bylo vtáhnout návštěvníka do určitého výtvarného rámce exkluzivního byznysu. „ Jsem velmi rád, že můžeme klientům z tohoto významného regionu nabídnout plnohodnotnou pobočku naší banky, navíc ve formě architektonicky zajímavé a příjemné kavárny.

Spolupráce s panem architektem Hrůšou byla opravdu příkladná,“ řekl Patrik Chovanec, ředitel pobočky J&T Banky v Brně, a dodává: „Znám důvěrně tento region, vím, čím žije i jakou váhu zde má slavná éra funkcionalistické architektury, kterou velmi ctím. Nebylo proto těžké najít s panem architektem společnou řeč a domluvit se na konceptu.“

Záměr vzešel ze spolupráce architekta s netradičním producentem tohoto procesu – vedení J&T Banky, zejména brněnské pobočky, zástupců developementu banky a bankovního provozu. V této spolupráci architektonické koncepční pojetí přesáhlo očekávatelné jako jsou běžná zadání vytvořit pouhou kavárnu jako skořápku nebo předsíň tohoto bankovního provozu.

Provoz totiž začíná nikoliv obslužným pojetím banky, ale servisem bankéře sestupujícího ze svých kanceláří vstříc klientovi, a to do luxusního, přesto však civilního, nicméně zejména pro klienta tvořeného „prostoru kavárny na ulici“. Tzv. „pianu nobile“ s vlastními fi nančními operacemi je pak vymezen pouze malý nezbytný prostor kanceláří banky, na ně navazující komornější úsek – tzv. lounge s pokladnou.

Příběh interiéru bankokavárny J&T Banka Brno se nově jakoby rozpomínal na osvědčenou formu celého spíše poloveřejného než bankovního provozu. Je komponován z kavárenské přívětivosti a kombinace designového luxusu komorních míst, jakoby určených k prodlévajícímu pobytu na jedné straně a na druhé složených z velkých, harmonicky zkomponovaných jasných celků.

To způsobuje napětí, které je patrné v prolínání prostorových, malířsky imaginárních iluzí, zřetelných naposled, byť v jiném stylu, např. v kvalitních historických prostorách. Zde se redukuje únavná mnohost všemožných náhodných setkávání v bankovních halách na jednotnost vnímání ve znamení výtvarných fi gur a vytváří se pro ně vlastní prostorové založení.

Toto může být metaforou – ta jako by byla vhledem do výjimečné životní situace, které lze v ojedinělých případech ve spolupráci s bankou dosáhnout. Plochy hor a horizontů zobrazené na stěnách výstupu schodištěm se soustřeďují na obrys naší skutečnosti, ovšem obrys proměněný.

Možnost se takto ponořit do iluzí prostoru symbolizuje výstup k hvězdám ve vnímání obrazu. Při projektování bylo ideovou prací architekta znovu představit obrazivý smysl pro svět, s pohledem upřeným nejenom jakoby na něco konkrétního, např. horskou přírodu.

Vlastní řešení vychází ze sestaveného kamenného středu – hor – a hvězdné oblohy nad zářícím a ve světle se jevícím kamenným jádrem – v řešení, které vyrůstá a krystalizuje nikoli v design, ale ve výtvarný řád, který zaujímá kamenný krystal v ústřední pozici. Je zde zakotveno symbolické vyjasnění toho, co je cenné, co za něco stojí jako výjimečné nad obyčejným, co nepodléhá zkáze v rychle se měnící módě, ani rozmarům přírody, co se proměňuje prostřednictvím schopností a vůle člověka.

Barevnost horizontů i obrazů malířky Markéty Jelenové navozuje stylizovanou hloubkou. S barevností v přízemí směřuje dál od uměleckých východisek jedné z větví funkcionalistického odkazu, který právě v Brně našel svoje rozvinutí (architekti Josef Kranz, Jinřich Kumpošt, Eduard Žáček, kavárna Era, kavárna Savoy, apod.) a kde se objevovaly nové barevné akcenty podle nových objevů barvy v prostoru.