ÚzemnéPlány.sk

Autor

VLADIMÍR BALDA, JIŘÍ JANĎOUREK

Autor fotografií

VLADIMÍR BALDA, JIŘÍ JANĎOUREK

Zdroj

http://www.architekt-casopis.cz/

Zobrazení

17440

Dátum vydania

06. 03. 2013

Kategórie článku

• Architektúra
• Urbanizmus a územné plánovanie

Hodnotenie článku

Článok sa mi páči / nepáči

52%

Celkový počet hlasov: 586

Rekonstrukce náměstí T. G. Masaryka

FRÝDLANT

VLADIMÍR BALDA, JIŘÍ JANĎOUREK

Hlavní ideou návrhu rekonstrukce frýdlantského náměstí bylo vytvořit volnou svobodnou plochu, nezastavěný a výrazně nečleněný veřejný prostor, jednoduše náměstí, které umožní obyvatelům a návštěvníkům města konat zde všemožné aktivity. Použitím tří typů dlažeb, dvou druhů kamene a kladení byly v ploše náměstí odlišeny různé typy prostorů. Náměstí bylo realizováno jako bezbariérové s výjimkou povrchů parkovišť. Centrální část náměstí je z výše zmíněných důvodů zcela volná. Této obdélníkové ploše, ale zároveň celému náměstí dominuje kašna se sochou Albrechta z Valdštejna. Kašna, přetékající obří mísa z liberecké žuly, ve své hladině odráží siluetu sochy Valdštejna, postavené na samostatném žulovém podstavci vedle kašny. Bronzová socha z původní Valdštejnské kašny z roku 1914 spolu s novou kašnou tvoří nedílnou osvětlenou kompozici. Dominanta náměstí je situována při jeho severní straně na ose Kostelní ulice a opticky rozděluje centrální část na dvě poloviny. Rozdělení náměstí může být výhodné pro různé provozní využití, v případě konání trhů nebo pořádání koncertů a divadelních představení. Centrální část náměstí je jasně definována výraznějším typem tmavé čedičové dlažby, novým veřejným osvětlením a městským mobiliářem (informační tabule, lavičky, koše, stojany na kola, pítko…) umístěným po jeho odvodu. V jednolité čedičové ploše lze nalézt půdorysnou stopu bývalé radnice vyskládanou z původních čedičových kostek. Základy renesanční radnice byly objeveny při realizaci náměstí během archeologického výzkumu. Prostor před současnou radnicí, v severozápadní části náměstí, je reprezentativní plochou pro shromaždování obyvatel. V jeho volné části vedle čtyř dřevěných stožárů vlajkoslávy se znakem města lze umístit mobilní pódium. Opačná, jihovýchodní část náměstí s platany a lavičkami je pobytovou zónou, kde kavárny a restaurace provozují letní zahrádky. Obě protilehlé části jsou vydlážděny stejným typem velkoformátové žulové dlažby. Do drobné žulové dlažby chodníků okolo centrální části náměstí se abstraktním způsobem promítá historická parcelace náměstí. Komunikace pro automobilovou dopravu a parkovací stání na severovýchodní a jihozápadní straně náměstí jsou od pěších komunikací odlišeny jiným typem kladení žulových kostek.

OSVĚTLENÍ NÁMĚSTÍ T. G. MASARYKA

TEXT PETR ŽÁK / ETNA

Součástí rekonstrukce náměstí T. G. Masaryka bylo také nové veřejné a slavnostní osvětlení, pro které byly stanoveny dva základní požadavky. Prvním požadavkem bylo, aby soustava veřejného osvětlení zasahovala do vlastní plochy náměstí v co nejmenší možné míře, druhým požadavkem bylo použití svítidel, jejichž světelný tok není ostře směřován na povrchy komunikací, ale je rozptýlen do prostoru náměstí. Takový typ osvětlení umožňuje daleko lépe prosvětlit prostor a umožnit chodcům vnímat nejen povrch pozemní komunikace, ale také dobře rozlišovat kolemjdoucí osoby. S ohledem na uvedené požadavky byla při návrhu použita svítidla Nuvola (obr. 1) s rozptylnou odraznou plochou. Svítidla jsou osazena halogenidovými výbojkami 250 W s teplotou chromatičnosti 3 000 K a jsou upevněna na stožárech s výškou 6 m. Svítidla jsou umístěna rovnoměrně po obvodu náměstí v rozteči 20 m. Popsané řešení vytváří jednak jemné osvětlení obvodových partií náměstí a současně přisvětluje fasády přilehlých budov do úrovně prvního patra. Směrem do středu náměstí osvětlenost klesá a vzniká tak světelný kontrast mezi obvodem a středem náměstí. Tento světelný kontrast byl následně využit při návrhu slavnostního osvětlení. Součástí slavnostního osvětlení je osvětlení radnice, vlajkoslávy, kašny a sochy Albrechta z Valdštejna (obr. 4). Původní osvětlovací soustava pro osvětlení radnice, jako hlavní dominanty náměstí, byla umístěna na okolních budovách. Nové řešení využívá pro upevnění nové stožáry veřejného osvětlení. Dolní partie radnice jsou osvětleny zemními svítidly Light Up (obr. 2), osazené cloněnými reflektorovými halogenovými žárovkami 75 W (QR111) s možností směrování. Střední partie čelní fasády radnice jsou nasvíceny světlomety iPro (obr. 3) se středně širokým světelným svazkem s úhlem poloviční svítivosti 40°, upevněné na stožárech veřejného osvětlení. Světlomety jsou osazeny halogenidovými výbojkami o příkonu 70 W a teplotě chromatičnosti 3 000 K. Věž radnice je osvětlena z přilehlých budov světlomety s úzkým světelným svazkem s úhlem poloviční svítivosti 6°, které jsou osazené halogenidovými výbojkami 70 W. Součástí slavnostního osvětlení je osvětlení vlajkoslávy, pro které jsou použita zemní směrovatelná svítidla Light Up pro halogenidové výbojky 70 W. Svítidla jsou osazena kruhovou clonou pro omezení oslnění. Slavnostní osvětlení kašny bylo navrženo ve dvou úrovních (obr. 5). První úrovní je vodní plocha, která je prosvětlena rovnoměrně rozmístěnými bodovými svítidly, instalovaných do přesně vyvrtaných otvorů v kameni, tvořící dno vlastní kašny. K tomuto účelu byla použita zápustná svítidla Ledplus (iGuzzini) osazená výkonovou světelnou diodou 1 W s teplotou chromatičnosti 6 700 K. Optické čočky svítidel vytváří úzký světelný svazek s úhlem poloviční svítivosti 8°. Obvodové stěny, podél kterých přepadá voda, jsou osvětleny lineárními atypickými svítidly pro světelné diody. Součástí svítidel jsou lineární LED moduly v krytí IP67, osazené světelnými diodami s teplotou chromatičnosti 4 000 K. Svítidla jsou umístěna v kanálku, který je shora vodotěsně zakryt sklem. Tím nedochází k přímému kontaktu svítidel s vodou. Svítidla vytváření rovnoměrné osvětlení stěn bez tmavých světelných přechodů, což bylo hlavním požadavkem architektů. Pro osvětlení sochy Valdštejna na podstavci s výškou 2,5 m byla navržena tři zemní svítidla Light Up (iGuzzini) osazené 12 světelnými diodami 1 W s teplotou chromatičnosti 4 000 K a s možností směrování optické části.

Autorem návrhu osvětlení náměstí je Michal Kozák / Etna s. r. o.

REKONSTRUKCE NÁMĚSTÍ FRÝDLANT

AUTOŘI Ing. arch. Vladimír Balda, Ing. arch. Jiří Janďourek

DOPRAVNÍ ŘEŠENÍ Stanislav Koleník

GENERÁLNÍ DODAVATEL EUROVIA CS, a. s., závod Liberec

KAMENNÉ PRVKY Ligranit a. s.

DROBNÁ ARCHITEKTURA Atyp truhlářství, Zámečnictví Pospíšil

OSVĚTLENÍ Etna s. r. o.

ARCHITEKTONICKÁ SOUTĚŽ 2002

REALIZACE 2011