ÚzemnéPlány.sk

Autor

Architekt

Autor fotografií

Architekt

Zdroj

Časopis Architekt

Zobrazení

12218

Dátum vydania

16. 11. 2013

Kategórie článku

• Architektúra

Hodnotenie článku

Článok sa mi páči / nepáči

48%

Celkový počet hlasov: 578

Námestie a centrum voľnočasových aktivít

Staroměstské náměstí, pokud je historicky známo, bylo vždy centrem Mladé Boleslavi. První ránu mu zasadila v šedesátých letech expanze Škodovky a s tím související přestavba Jičínské ulice v novou, nákupně-obytnou třídu. O další ránu se postarala o deset let později opět Škodovka, kdy došlo k bouřlivému rozvoji ubytovacích a s nimi souvisejících komerčních kapacit; a v severozápadním cípu města vyrostlo sídliště. Definitivní ranou byl další rozmach automobilky po příchodu VW a s ním výstavba řetězců nákupních center na periferii Mladé Boleslavi. Staroměstské náměstí definitivně zemřelo.

Z bývalého obchodně-administrativního centra města se stala rozkládající se mrtvola z hlediska technického stavu objektů, sociální struktury obyvatel i komerčně společenského života. Město tak bylo přes svou nespornou původní historicko-architektonickou a urbanistickou hodnotu připraveno o jednu z nejdůležitějších částí svého charakteru.
Tento bolavý problém se vedení města snažilo vyřešit mnoho let, ale k definitivnímu kroku došlo až v roce 2007, kdy byl zpracován návrh na revitalizaci náměstí. Už jen vyhotovení zadání pro zpracování projektu byl oříšek. Náměstí se mělo stát opět živou součástí městské struktury, kde neměla chybět dostatečně velká plocha umožňující různé veřejné akce zahrnující všechno možné od tradičních jarmarků po divadelní představení. S tím souviselo i řešení dopravy. Nebylo však jasné, zda dopravu z náměstí úplně vytlačit, nebo jej udělat jen průjezdné, bez parkování, a pokud průjezdné, kterým směrem.
Vytvoření vstupní studie trvalo společnému týmu města a zpracovatelů projektu téměř rok. Výsledkem bylo zachování obousměrné komunikace, ale i její přesunutí blíže k východní straně náměstí. V jeho středu tak vznikla rozsáhlá plocha bez parkovacích míst, v jejíž těžišti vznikla fontána o půdorysných rozměrech zhruba 30×10 metrů.

Netradiční fontána
Fontána musela být dostatečně velká, aby se v náměstí „neztrácela“, přitom plocha měla zůstat volná pro veřejné akce. Fontána proto není zcela standardní. Její trysky jsou umístěny pod úrovní dlažby, která zakrývá sběrný bazén systému. V případě potřeby lze počítačově řízenou fontánu se zhruba stovkou trysek vypnout a její plochu dle potřeby využít ke zcela jiným účelům. Od průjezdné komunikace odděluje fontánu vodní koryto s hrubým půdorysným tvarem řeky Jizery, na níž Mladá Boleslav leží. Koryto je vybaveno různými doplňky, dovolujícími hru s vodou, a skupinami figurálních plastik, které s vodou rovněž pracují. Součástí celé kompozice je i skupina kovových plastik, pro které se vžil původně pracovní název „vrby“. Jde o interaktivní komunikační zařízení umožňující vzájemné „telefonické“ propojení. Pro zimní provoz je ve středu fontány připraven základ pro fixaci patnáctimetrového vánočního stromu.

Nečekaný objev
Odstranění parkingu z centra náměstí je jistě dobrá myšlenka, ale přináší s sebou hrozbu, že náměstí zůstane i nadále mrtvé. Proto se nakonec rozhodlo o vybudování podzemního parkovacího objektu s kapacitou necelých sto míst pod stávajícím „náletovým“ parčíkem, který byl pozůstatkem hejtmanství vybombardovaného na konci II. světové války a jako takový se dostal i do územního plánu města. Při jeho stavbě se ale narazilo na důmyslnou, dávno zapomenutou spleť středověkých sklepních prostor.
Po konzultacích s památkáři se radnice rozhodla sklepy zpřístupnit veřejnosti a využít je jako atraktivní turistický a vzdělávací artefakt. Z tohoto důvodu byl projekt ryze funkčního a „nenápadného“ parkovacího domu upraven a doplněn o vstupní prostor nabízející jak kultivovaný přístup do sklepních prostor, tak i dostatečně reprezentativní místo pro pořádání menších kulturních, společenských a vzdělávacích akcí. Takový požadavek si ovšem říkal o architektonicky výraznější řešení, které by upoutávalo návštěvníky na první pohled. Podle územního plánu a požadavku památkářů tu měla být ale nenápadná parková kompozice s drobnou zahradní architekturou.
Pro výsledné řešení se proto využila svažitost terénu s výškovým rozdílem až tři metry A tak zde mohl vzniknout malý amfiteátr, zhruba dva metry pod úrovní ulice před restaurací Kovadlina. Z něj lze přímo vejít do vstupního objektu parkovacího domu. Vtip spočívá v tom, že ačkoliv vstupní hala do sklepů i parkingu je téměř pět metrů vysoká, nad terén vystupuje zhruba jen metr. To splnilo podmínku NPÚ neprojevovat se v prostoru náměstí příliš agresivně, ale zároveň je dostatečně dominantní, aby při bližším kontaktu upoutala pozornost kolemjdoucích.
Pro vstupní prostor, který musí vyhovět mnoha funkčním požadavkům, byl nakonec zvolen jako hlavní objemový a architektonický prvek rotační ovaloid v kombinaci se standardními plochými betonovými konstrukcemi. Původně měl být zcela prosklený. Pro energetickou náročnost, pořizovací cenu i přílišnou výraznost je zasklený jen z jedné třetiny, zbytek kopule je z hrubého přiznaného železobetonu se strukturou tvořenou stovkami drobných prkének dřevěného bednění. Vnější povrch kopule tvoří extenzivní zeleň, vybavená automatickým zavlažovacím systémem.
Nečekaný podzemní objev rekonstrukci náměstí zdržel, ale na druhé straně původní řešení prostoru výrazně obohatil. Koncept parku byl v maximální míře zachován včetně rozmístění zeleně a různých typů herních prvků, zacílených především na malé návštěvníky. Většinou se jedná o různé druhy interaktivních prvků založených na hře s vodou nebo o všemožné způsoby zvukové komunikace a akustických her. Pravděpodobně nejvýznamnějším je roztroušené sousoší Bedřicha Smetany, Šárka a Ctirad, inspirované vazbou Smetany na Mladou Boleslav a částí jeho díla: Má vlast. V současné době jsou nainstalovány sochy Šárky a Ctirada. Interaktivní socha Smetany spolu s interiéry středověkých sklepů budou realizovány počátkem roku 2013.
Náměstí získalo v roce 2011 Cenu veřejnosti v celostátní soutěži Stavba roku. Děti a mládež ráchající se ve vodě a využívající „hrátky“ okolo, stejně tak jako plnící se cukrárny a restaurační zařízení svědčí o úspěšnosti realizace.

Klient Statutární město Mladá Boleslav
Autoři doc. Ing. arch. Michal Hlaváček, Ing. arch. Dalibor Hlaváček, Ing. arch. Pavla Hlaváčková, Ing. arch. Petr Herman, Ing. arch. Zdeněk Holek, Ing. arch. Ludvík Holub, Ing. arch. Pavel Lupač, Ing. arch. Karel Musil, Ing. arch. Tomáš Skřivan, Ing. Drahomír Stroupek, Ing. arch. Daniela Šimková, Ing. arch. Veronika Trachtová, Ing. Jindřich Trch, Veronika Psotková, MgA., Ing. arch. Michal Širmer / Hlaváček – architekti, s. r. o
Autor figurálních plastik MgA., Mgr. Veronika Psotková
Realizace 2012