Nie ste prihlásený Registrácia Prihlásiť

ÚzemnéPlány.sk

604 územných plánov

943 článkov

4802 fotografií

online návštevníkov

18. 06. 2018, meniny má: Vratislav

Aktuality

Pocitové mapy Slovenska spustené

pm-fb-profile-2×.png

Pomôžte zmeniť Vše mesto. Práve teraz máte možnosť vyjadriť sa k atraktívnosti verejných priestorov, doprave, zeleni v meste a bezpečnosti. Ktoré priestory sa Vám páčia? Kde máte problémy s bicyklovaním? V ktorej oblasti je dostatok kvalitnej zelene? Kde sa necítite bezpečne?

15. 03. 2018 | viac

Diskusné stretnutie k Manuálu tvorby verejného priestoru

img-20180303–192534.jpg

V poradí prvé stretnutie s verejnosťou k pripravovanému Manuálu tvorby verejných priestorov Prešova zorganizovali Atrium Architekti v Libresso caffe 3.3.2018 v Prešove.

07. 03. 2018 | viac

Diskusia k téme verejných priestorov Prešova.

Radi by sme Vás srdečne pozvali na podujatie Verejné priestory Prešov, ktoré predstavuje prvé zo série diskusno — participačných stretnutí k pripravovanému Manuálu tvorby verejných priestranstiev Prešov.

22. 02. 2018 | viac

VÝSKUM V OBLASTI AUTONÓMNEHO ÚZEMNÉHO PLÁNOVANIA

eu-logo-2.png

Zvýšenie súkromných investícií prostredníctvom spolupráce výskumných inštitúcií a podnikateľskej sféry.

29. 01. 2018 | viac

Vernisáž Mestské zásahy Kežmarok

mz-kezmarok-poster-vernisaz-web.png

Tešíme sa na prezentáciu a krst publikácie MZKK 24.11.2017 o 17:00 v Mestskej knižnici Kežmarok.

15. 11. 2017

Autor

PATRIK HOFFMAN / ATELIER HOFFMAN

Autor fotografií

PATRIK HOFFMAN / ATELIER HOFFMAN

Zdroj

http://www.architekt-casopis.cz/

Zobrazení

10511

Dátum vydania

06. 03. 2013

Kategórie článku

Hodnotenie článku

Článok sa mi páči / nepáči

51%

Celkový počet hlasov: 265

Partneri

Generálny partner

Hlavní partneri

Partneri

Mediálni partneri

Anketa

Považujete proces schvaľovania územnoplánovacej dokumentácie a Zmien a doplnkov za dostatočne pružný?

Áno

42%

Nie

34%

Nedá sa zovšeobecňovať

24%

Aktuálne diskusie

Najnovšie komentáre

  • loan

    Dobrý deň, ja som Gabriel Groningen z USA, niekedy predtým, keď som potreboval pôžičku. Pristupujem …

    15. 06. 2018 / 01:25 | Frank

  • ponuka pôžičky

    Bună ziua, eu sunt Gabriel Groningen de la Statele Unite ale Americii, cândva în urmă, am fost atât …

    15. 06. 2018 / 00:57 | Gabriel

  • kritika

    Cesta od Zdoby nad lesom po vrchol. Prečo sa neurobí! Chodia ku mne svatovci z GB a iba sa hanbím. …

    13. 06. 2018 / 17:22 | František Králik

  • posojili

    Ali potrebujete finančno pomoč za osebne ali poslovne namene? Trenutno imamo prevzeme za posojila …

    12. 06. 2018 / 13:32 | oceanicfinance

  • loan offer

    Potrebujete pôžičku na obchodné stretnutie s agentom na pôžičku od ropnej spoločnosti, ktorá …

    11. 06. 2018 / 18:51 | ewars

Realizace uhelného mlýna

titulka-5e0.jpg

LIBČICE NAD VLTAVOU

PATRIK HOFFMAN / ATELIER HOFFMAN

Stavba se nachází v areálu bývalých Šroubáren v Libčicích nad Vltavou na břehu Vltavy, severně od Prahy, dnes areál společnosti SCREWS & WIRE Libčice a. s. Šroubárna byla založena v roce 1872 a stavba uhelného mlýna pochází přibližně z roku 1900. Původně dvoupodlažní zděná budova byla v roce 1965 dodatečně rozdělena ocelovou konstrukcí na podlaží tři. Od té doby sloužila především pro skladování a zásobování. Budovu zakoupila v roce 2010 firma LUGI s. r. o. společně s Patrikem Hoffmanem. V časovém rozmezí 6/2010 – 12/2011 proběhla rekonstrukce dle návrhu a projektu architektonického ateliéru Patrika Hoffmana. Projekt byl podpořen a spolufinancován dotačním programem OPPI. Budova starého uhelného mlýna byla proměněna na inspirativní pracovní prostředí, bude využívána jako multifunkční objekt – skladové prostory a architektonický ateliér, budou zde probíhat jednání s klienty a obchodními partnery. Součástí ateliéru, situovaného v posledním podlaží, je artotéka – galerie a půjčovna současného umění. Ke kontextu Šroubárna nás fascinovala již v roce 2006, kdy jsem se snažil přesvědčit kamaráda, aby do areálu investoval. Neudělal to, a tak jsem se alespoň k dílčí investici rozhodl sám. Opuštěný areál, kde do počátku 90. let 20. století pracovalo a žilo více než 1 600 lidí. Dnes je jich zde necelá stovka, a přitom je tu téměř vše. Veškerá infrastruktura. Místo se silnou historií. Železnice, úžasný přírodní kontext – řeka, vzrostlé stromy. Areál je zanedbaný a opuštěný, jen ho znovu probudit k životu. Stav před rekonstrukcí Zděná budova o rozměrech 12,1×17,5 m a výšce 11 m, která byla dodatečně výškově rozdělena vloženou nezávislou ocelovou konstrukcí na 3 podlaží. Zastřešena nízkou sedlovou nezateplenou střechou s hřebenovým světlíkem, nesenou ocelovými příhradovými vazníky. Podlahy nulové – tvořily je ocelové plechy s žebry, položené na nosné konstrukci patrové vestavby. Jednotlivá podlaží byla propojena přímým, velmi strmým jednoramenným ocelovým schodištěm. Součástí objektu byl nákladní výtah o nosnosti 1 000 kg, vytápění a osvětlení jednoduchými dělenými ocelovými okny. Vstup do objektu byl přes dvoukřídlá ocelová vrata. Sklad byl vybaven ocelovými regály s dřevěnou výplní. Realizace Původní dispoziční řešení bylo jednoduché bez dělení a zůstalo v zásadě zachováno. Byly odstraněny dodatečné vestavby a stávající vnitřní schodiště bylo nahrazeno novým, nově orientovaným ocelovým schodištěm. Hlavní vstup do objektu je nově navržen z čelní JZ fasády přes nové závětří a zádveří, na které je podél JV fasády napojeno nové venkovní odsazené kryté ocelové schodiště, umožňující nezávislý vstup do 3. NP přímo z úrovně terénu. Boční vstup zůstal zachován a bude sloužit pro zásobování. Jednotlivá podlaží jsou propojena stávajícím výtahem a jednoramenným schodištěm. Na SV fasádu (směrem k řece) byl v úrovni 3. NP, v místě okenního otvoru, přidán vykonzolovaný ocelový balkon a na SZ fasádě byl realizován prosklený blok technické místnosti. Hmoty nově přistavovaných vnějších částí byly realizovány jako systém vzájemně propojených otevřených ocelových krabic z ocelových plechů tl. 4 mm tak, aby co nejméně narušovaly původní vzhled budovy. Obdobně jsme pracovali i s vnitřním vybavením. Veškeré zázemí v podobě toalet, kuchyňky, úklidových komor a propojovacího schodiště mezi jednotlivými podlažími je ukryto v samostatných dřevěných „krabicích“, umístěných volně v prostoru tak, abychom nechali maximálně vyniknout původní konstrukci domu. Vzhled objektu jsme zásadně neměnili, materiálové provedení i barevnost zůstaly zachovány. Stejně tak byla zachována vložená nosná nezávislá ocelová konstrukce na sloupech. Na tuto konstrukci s nulovými podlahami z pochozích ocelových plátů s výztužnými břity bylo položeno nové podlahové souvrství. Nová podlaha i konstrukce byla dotažena až k obvodovým zdem. Tímto jsme docílili zavětrování celé konstrukce, díky čemuž mohlo být odstraněno zavětrování šikmými táhly v místě nových vstupů do objektu. Celá konstrukce byla očištěna a natřena. Střešní ocelová vazníková konstrukce byla ponechána ve své podobě, včetně dřevěných krokví a bednění. Na tuto konstrukci byl proveden nový zateplený střešní plášť. Světlík byl po stranách opatřen novými okenními otvory. Okenní otvory byly z vnitřního líce doplněny novými hliníkovými okny s izolačním dvojsklem a stávající ocelové rámy okenních výplní byly opraveny a zachovány.

revitalizave-uhelniho-mlyna2.jpg
revitalizave-uhelniho-mlyna3.jpg

S PATRIKEM HOFFMANEM

PŘIPRAVIL JULIUS MACHÁČEK

„Atelier Hoffman se zabývá architekturou, urbanismem a designem s přesahem do souvisejících oborů.“ Tato charakteristika je citována z vašich webových stránek. Co si můžeme představit pod touto obecnou charakteristikou?

Z pohledu architekta vidím přesah disciplín třeba u projektu, který se nezastaví u stavby samotné, jejího konceptu, stavebně-

  • architektonického řešení, ale jde dál.

Ideálem každého architekta v současnosti, ale bylo tomu stejně tak v minulosti, je komplexnost. Dokončujeme právě dům, kde se naše a klientovy vize prolínají v určité symbióze. Krom stavby samotné pracujeme na návrzích interiéru, designujeme některý nábytek a zařizovací předměty, jiné vybíráme z dostupné nabídky. Konzultujeme s klientem každý detail a mnohé z nich pak řešíme jako designéři. Máme tak možnost dotahovat věci do konce, do poslední maličkosti.

Zúčastnili jste se jako ateliér posledního Designbloku. Co jste zde prezentovali?

V rámci naší účasti jsme dočasně proměnili bývalou trafostanici na Smíchově, dnes památkově chráněnou, na kavárnu s galerií, na místo pro diskuse a setkávání. Potřebovali jsme si tento zbytek průmyslové periferie, dnes vrostlé do města, otestovat, prožít, odhalit, osondovat. Máme určitou nabídku zpracovat pro toto místo v ulici Na Zatlance, v prostoru za trafačkou, studii polyfunkčního objektu, který by místo oživil a vhodně doplnil. Prezentovali jsme v trafostanici výsledky jiné naší aktivity – revitalizace uhelného mlýna v továrním komplexu v Libčicích nad Vltavou, kterou jsme právě dokončili. Chtěli jsme zaznamenat reakce návštěvníků na náš přístup k této revitalizaci a v druhém plánu zjistit i to, kdo do těchto míst přichází, jak reagují lidé na prostor trafostanice a její okolí, které by se mělo zastavět novou budovou.

Jak souvisí prostor trafostanice a jejího okolí na Smíchově s uhelným mlýnem v Libčicích?

Zmíněné území na Smíchově představuje torzo bývalé průmyslové periferie, dnes zaklíněné mezi městskou zástavbu, zatímco Libčice, celý rozsáhlý areál bývalých šroubáren, působí opačně – jako opuštěné, vybydlené město na periferii. Je v obou těchto lokalitách zřejmý protiklad, který mne i ostatní spolupracovníky přitahuje, zkoumáme ho a chtěli bychom jej řešit.

Jaké cesty vás přivedly právě na sever od Prahy?

To není na krátké povídání. Začalo to kamarády a jejich kamarády, kteří v Libčicích, které jsou nedaleko Prahy, žijí. Uchvátila mě úžasná průmyslová architektura celého areálu bývalých šroubáren, kde za minulého režimu žily a pracovaly téměř dvě tisícovky lidí. Dnes je jich tady asi stovka a řada všemožných firem v areálu nějakým způsobem působí. Celý komplex je krásně usazen podél Vltavy, která zde protéká mezi skalnatými masivy a vytváří tak jedinečný přírodní rámec. Kdo sem přijde, je tím místem fascinován. Když si v kontrastu k tomu představím nepředstavitelné zaplevelení české krajiny různými logistickými centry nebo satelity určenými k přebývání, přičemž veškeré tyto funkce by bylo možné vtěsnat sem, je mi úzko. Chtěli jsme objekty šroubárny odkoupit jako celek, ale cenová nabídka byla pro nás neakceptovatelná. Koupili jsme nakonec jen malou, dílčí část areálu, objekt bývalého uhelného mlýna. Drobnější stavbu, na jejíž revitalizaci jsme si troufli.

Mluvil jste o fascinaci místem – co vás k nákupu a rekonstrukci mlýna vedlo kromě toho?

Mluvil jsem již o tom, že nás zajímá duch místa, fenomén podobných lokalit. Samozřejmě každá aktivita směrem k využívání takových objektů musí mít svůj další rozměr – v našem případě spojený s naším směřováním do oblasti současného umění, interiérového designu, designového nábytku a různých doplňků . Při našem uvažování jsme se potkali s dánským výrobcem designového interiérového vybavení, společností GUBI, se kterým jsme spojili síly a objekt koncipovali jako prostory pro prezentaci vlastního i dalšího nábytku, svítidel a dalších doplňků, které můžeme nabízet klientům v rámci naší architektonické tvorby. A protože máme rádi umění, objeví se zde také obrazy, grafika, plastiky. Prostě takové prolnutí architektury, designu, umění a řemesla. Jak jste k revitalizaci mlýna přistupovali? V prvé řadě jsme chtěli zachovat co nejvíce z původní autenticity objektu. Tedy očištění od dobových nánosů, zakonzervování tam, kde to bylo možné. Nově jsme přidali několik prvků – venkovní schodiště vstupní prostor, jakési závětří, přisazený kontejner pro umístění technického zázemí, a balkon v patře, orientovaný směrem na řeku. Ctili jsme přitom charakteristický materiál a použili k dostavbě černěný ocelový plech, kov a sklo. Interiéry s vnitřním schodištěm mají nové členění s důrazem na zachování volných prostor, volných průhledů. V souladu s charakterem navrhovaných konstrukcí jsou například konstruována a designována kamna na dřevo, která vytvářejí v interiéru zajímavou, funkční dominantu.

Mlýn byl dokončen – o čem dál po této poslední zkušenosti přemýšlíte?

Touha „zmocnit se“ celého areálu nás neopouští, což říkám v nadsázce. Docela by nám stačilo, kdyby další dílčí části šroubáren zakoupili sousedé, kteří by měli s námi společný cíl – vytvořit zde živoucí organismus, živý prostor pro tvůrčí aktivity a třeba i bydlení. Naše myšlenky se dále čím dál intenzivněji ubírají k našemu případnému angažmá na Smíchově, o kterém jsem již mluvil. Dříve než bychom přistoupili k práci na projektu samotném, chceme si přímo na Smíchově ověřit „funkčnost a fungování“ místa pomocí konceptu dočasných objektů. Opět vtáhneme do hry trafostanici a na budoucím stavebním pozemku za trafačkou vytvoříme model, sestavený z lodních kontejnerů, kterým hodláme vtisknout různé funkce. Blíže bych o tom ale zatím nerad hovořil.

revitalizave-uhelniho-mlyna4.jpg
revitalizave-uhelniho-mlyna5.jpg

UHELNÝ MLÝN AREÁL ŠROUBÁREN 40, LIBČICE NAD VLTAVOU

KLIENT LUGI s. r. o., Ing. arch. Patrik Hoffman

AUTOR Ing. arch. Patrik Hoffman / Atelier Hoffman spolupráce Ing. arch. Marcela Jirásková, Ing. arch. Pavel Hicz, Ing. arch. Tomáš Havlíček, Ing. arch. Pavla Krásová, vizualizace Robo Bóžek / Atelier Hoffman

REALIZACE 12/2011

Diskusia

Sledovať diskusiu [1] | RSS

Pridať komentár

Nie ste prihlásený, pre využitie výhod pre registrovaných sa prihláste alebo zaregistrujte

Copyright © UzemnePlany.sk, 2007-2014 Všetky práva vyhradené | DB: 86 | T: 0.419104

ISSN 1338-2772 | Aktualizované 2× týždenne