ÚzemnéPlány.sk

Autor

JAN ŠÉPKA / ŠÉPKA ARCHITEKTI

Autor fotografií

JAN ŠÉPKA / ŠÉPKA ARCHITEKTI

Zdroj

Časopis ARCHITEKT

Zobrazení

13370

Dátum vydania

02. 02. 2011

Kategórie článku

• Architektúra

Súvisiace články

• Krajina v územnoplánovacom procese
• Tvorba krajiny
• Vidiecke sídla a voda
• REGENERACE HISTORICKÉHO JÁDRA MĚSTA PÍSEK

Hodnotenie článku

47%

Celkový počet hlasov: 587

IZBA V KRAJINE

Vymezení prostoru v krajině coby „pokoje“ reaguje na zadání obce Modravy a Správy Národního parku Šumava, které počítá s vytvořením několika odpočinkových míst s informacemi pro turisty Šumavy. První pokoj je situován při soutoku Modravského a Roklanského potoka, z nichž vzniká řeka Vydra. Mimořádná krajina Modravy je výzvou k netradičnímu přístupu v práci na těchto turisticky atraktivních místech.

Objekt klidového místa představuje pochozí platformu inspirovanou rostlinnou formou listu. Trojúhelníková forma vytváří statickou tuhost, která nepotřebuje další zavětrování. Celá sestava je rozdělena do dvou čtverců a 9 trojúhelníků tak, aby jednotlivé díly šlo vyrobit ze standardně prodávaných pororoštových dílů 2×3 m. List není nijak kotven do terénu, je na něj pouze položen, přičemž nepravidelnost terénu je vyrovnána 9 samostatnými opěrami umožňujícími rektifi kaci. Po obvodu listu jsou umístěny dvě průhledné skleněné desky, které budou sloužit jako informační panely. Na pochozí pororoštové ploše jsou umístěny křesla a stolky, jež dotvářejí společně s tvarem listu dojem „obytného pokoje“.

Pokoj v krajině je jakýmsi zamyšlením nad tím, kde končí anebo začíná krajina, a naopak, kde si pro sebe člověk vymezuje svoje teritorium. Tato hranice vzhledem k tomu, že se nejedná o standardní vymezení prostoru, není záměrně jasně vyhraničena. Cítíme, že vstupujeme do něčeho jiného, ale přitom jsme stále obklopeni okolím. Ani skleněné desky netvoří výraznou bariéru mezi námi a přírodou. Člověk je tak vystaven pocitu, který by měl simulovat komfort obývacího pokoje, jenž je ale součástí krajiny.

Celý projekt byl od počátku navrhován v úzké spolupráci s dodavatelem a statikem. Díky tomu, že se jedná o prvky vyrobené v dílně, bylo možné přivézt na místo pouze jednotlivé dílce a následně je smontovat k sobě během jednoho dne. Výsledná platforma byla svařena do dvou kusů – jednak kvůli možnosti transportu, ale také z hlediska zinkování.