Nie ste prihlásený Registrácia Prihlásiť

ÚzemnéPlány.sk

604 územných plánov

944 článkov

4803 fotografií

online návštevníkov

18. 10. 2018, meniny má: Lukáš

Aktuality

Terasy Trstany spúšťajú predaj

trstany-banner-800.png

V Trsťanoch pri Košiciach spúšťajú predaj rodinných domov s jedinečným konceptom ekologického bývania.

25. 06. 2018 | viac

Pocitové mapy Slovenska spustené

pm-fb-profile-2×.png

Pomôžte zmeniť Vše mesto. Práve teraz máte možnosť vyjadriť sa k atraktívnosti verejných priestorov, doprave, zeleni v meste a bezpečnosti. Ktoré priestory sa Vám páčia? Kde máte problémy s bicyklovaním? V ktorej oblasti je dostatok kvalitnej zelene? Kde sa necítite bezpečne?

15. 03. 2018 | viac

Diskusné stretnutie k Manuálu tvorby verejného priestoru

img-20180303–192534.jpg

V poradí prvé stretnutie s verejnosťou k pripravovanému Manuálu tvorby verejných priestorov Prešova zorganizovali Atrium Architekti v Libresso caffe 3.3.2018 v Prešove.

07. 03. 2018 | viac

Diskusia k téme verejných priestorov Prešova.

Radi by sme Vás srdečne pozvali na podujatie Verejné priestory Prešov, ktoré predstavuje prvé zo série diskusno — participačných stretnutí k pripravovanému Manuálu tvorby verejných priestranstiev Prešov.

22. 02. 2018 | viac

VÝSKUM V OBLASTI AUTONÓMNEHO ÚZEMNÉHO PLÁNOVANIA

eu-logo-2.png

Zvýšenie súkromných investícií prostredníctvom spolupráce výskumných inštitúcií a podnikateľskej sféry.

29. 01. 2018 | viac

Autor

VLADIMÍR KRUŽÍK, TOMÁŠ LAPKA, LIBOR KRIŠTŮFEK, PETR JILEČEK / HELIKA

Autor fotografií

VLADIMÍR KRUŽÍK, TOMÁŠ LAPKA, LIBOR KRIŠTŮFEK, PETR JILEČEK / HELIKA

Zdroj

http://www.architekt-casopis.cz/

Zobrazení

10320

Dátum vydania

06. 03. 2013

Kategórie článku

Hodnotenie článku

Článok sa mi páči / nepáči

45%

Celkový počet hlasov: 241

Partneri

Generálny partner

Hlavní partneri

Partneri

Mediálni partneri

Anketa

Považujete proces schvaľovania územnoplánovacej dokumentácie a Zmien a doplnkov za dostatočne pružný?

Áno

41%

Nie

34%

Nedá sa zovšeobecňovať

25%

Aktuálne diskusie

Najnovšie komentáre

  • bw989499@gmail.com

    Som slobodná matka zo Slovenska, sláva Bohu, nemôžem uveriť, že skutoční veritelia stále existujú, …

    18. 10. 2018 / 10:25 | Betty White

  • Ako som dostal môj úver vo výške 60.000

    Wow to je úžasné, že som dostal pôžičku vo výške 60.000 eur od Williama Rogersa, kontaktujte …

    18. 10. 2018 / 10:22 | Perry Mark

  • Ako som dostal moju pôžičku.

    Ahoj všetci moje meno je Angela Smith z Kalifornie, chcem poďakovať pánovi Williamovi Rogersovi …

    18. 10. 2018 / 10:20 | Angela Smith

  • loan

    Pozor!

    Ide o on-line inzerát od registrovaného vládou schváleného a licencovaného veriteľa, …

    17. 10. 2018 / 19:52 | Thomas

  • nabídka půjčky

    Ahoj,

    Hledáte podnikatelský úvěr, osobní půjčku, hypotéku, úvěr na auto, úvěry, úvěry …

    16. 10. 2018 / 04:41 | miss rose

4x4 Cultural factory

titulka-561.jpg

ROZHOVOR O REVITALIZACI PIVOVARU SVĚTOVAR , PLZEŇ

VLADIMÍR KRUŽÍK, TOMÁŠ LAPKA, LIBOR KRIŠTŮFEK, PETR JILEČEK / HELIKA

Můžete popsat historii lokality, ve které se 4×4 CULTURAL FACTORY a Archiv města Plzně nachází?

Halový objekt bývalé požahovny a výstavu piva a vícepodlažní objekt ležáckých skladů jsou součástí areálu bývalého pivovaru Světovar. Český plzeňský pivovar, akciovou společnost Světovar, založila v Plzni Živnostenská banka. V roce 1908 se začalo s vykupováním pozemků při železniční trati Plzeň – České Budějovice. Projektem a realizací stavby byla pověřena stavební firma Müller a Kapsa (jméno František Müller je spojeno se slavnou vilou, kterou si spolumajitel tehdejší významné československé stavební firmy nechal navrhnout v pražských Střešovicích architektem Adolfem Loosem). Při stavbě bylo hojně užito tehdy nových a na tuto dobu unikátních železobetonových konstrukcí. Stavba, na kterou dohlížel architekt Bohuslav Strébl, začala v roce 1910. Stavebně byl celý areál rozdělen do tří bloků oddělených železniční vlečkou. Od jihozápadu je to blok sladovny, prostřední blok varny, strojovny a kotelny s komínem a blok sklepů, vodojemu, skladu a dalších provozů – místo pro budoucí instituce 4×4 CULTURAL FACTORY a Archiv města Plzně. Roční výstav pivovaru dosahoval v počátečních letech téměř 40 000 hektolitrů. V roce 1929 končí poválečná konjunktura a začíná hospodářská krize, výroba ve Světovaru koncem roku 1933 byla zastavena. Od roku 1941 využívají areál Škodovy závody a vojenská správa, která postupně získala celý areál a disponovala jím až do roku 2003, kdy byl bezplatně převeden na město Plzeň. Od 1. 4. 2008 byl areál Světovaru prohlášen kulturní památkou.

Jaký je urbanistický kontext lokality dnes?

Území dotčené naší revitalizací a rekonstrukcí má rozlohu více než 14 000 m² a je vymezeno ze severozápadu ulicí Sladová, ze severovýchodu ulicí Koterovská, z jihovýchodu ulicí Slovanská alej. Pivovar byl kdysi založen za tehdejší katastrální hranicí města, dnes se nachází v jeho intravilánu, ve čtvrti, kterou je možno charakterizovat jako funkčně smíšené území. Severozápadním směrem za ulicí se rozkládá výrazně komponovaný sídlištní celek z 50. let minulého století, architektonicky pojednaný ve stylu socialistického realismu. Severovýchodním směrem pokračuje oblast vilové zástavby. Na jihu a jihozápadu, přes ulici Slovanská alej, se rozkládá nesourodá oblast průmyslu a výroby. Návrh rekonstrukce a revitalizace objektů 4×4 CULTURAL FACTORY a Archivu města Plzně vychází ze zásad urbanistického konceptu zpracovaného architekty z D3A, se kterými jsme se několikrát sešli a celý projekt společně probírali.

Co pro vás znamená pojem respekt k industriálnímu dědictví?

Návrh revitalizace 4×4 CULTURAL FACTORY a Archivu města Plzně usiluje o důsledné zachování co nejvyšší míry architektonické autenticity. Té nebude nikdy dosaženo pomocí replik nebo napodobenin, které jenom imitují skutečnou historii. Prioritou našeho snažení bylo nijak nepoškodit celkový historický výraz dochovaných průmyslových objektů, umožnit budoucím návštěvníkům sdílet pocit návštěvy autentické historické industriální památky. Všechny stávající prostory sloužící pivovarským provozům byly navrženy jako odvážně subtilní železobetonové konstrukce, které vnitřním prostorům dodávají téměř až spirituální charakter. Cílem je tyto konstrukce, pokud nebyly již dříve druhotnými zásahy degradovány, v nejlepším slova smyslu „puristicky“ očistit a zakonzervovat v jejich obnažené podobě tak, aby na návštěvníka působila elegance a konstrukční smělost jejich tvarů. Obnovu chápeme jako očištění dnešního stavu od nánosů minulých dob a poté stabilizaci výsledného vzhledu, nikoliv jako snahu utvářením replik navrátit vše do původního stavu.

Jaký tedy bude výsledek, v čem se bude „starý“ a „nový“ Světovar lišit?

Navrhovaný stav rekonstruovaných objektů se bude od toho dnešního lišit pouze tím, že po demolici zmizí několik provizorních přístavků, které vznikly v posledních poválečných letech užívání areálu. Postupujeme tak, aby byla jasně čitelná jejich historická, architektonická a estetická, ale i technická a konstrukční hodnota. Návštěvníkům Světovaru chceme dát jasné vodítko, jak rozlišit, kdy se dostávají do kontaktu s autentickou historickou památkou a kdy se pohybují v prostoru, který vznikl nově. V rekonstruovaných objektech 4×4 CULTURAL FACTORY a Archivu města Plzně nenaleznou jeho návštěvníci repliky nebo imitace historických artefaktů, které by měly pouze svým vzhledem vyvolávat pocit historické autenticity stavby.

4×4-cultural-factory2.jpg

Jak bude část rekonstruovaného objektu – konkrétně 4×4 CULTURAL FACTORY fungovat?

Prostory objektu výstavu piva a ležáckých skladů umožňují díky své v tehdejší době velmi progresivní konstrukci – železobetonový skelet – aplikovat na vnitřní dispozice důsledně princip flexibility, variability a funkční multimodality. Konečná podoba půdorysů jednotlivých místností a halových prostor 4×4 CULTURAL FACTORY prošla několika testy nejrůznějších funkčních „scénářů“ provozu. Sály označované čísly 1, 2, 3 a 4 jsou schopny poskytnout každý zvlášť prostor pro specifickou kulturní aktivitu, jejich prostory lze propojit, vytvářet větší funkční celky, které se přizpůsobí téměř každému dnes předvídatelnému požadavku budoucích uživatelů. Sály programu 4×4 CULTURAL FACTORY jsou čtyři původní halové prostory situované v jednopodlažním objektu výstavu piva na úrovni +1,2 m nad okolním terénem. Sály označované čísly 1 až 4 v pořadí dle jejich podlažní plochy a významu jsou navrženy jako víceúčelové s mnoha možnostmi převážně kulturního využití s širokou variabilitou scénických uspořádání. Konstrukčně nejzajímavější je dvojlodní klenutý sál 1. Představuje ústřední sál 4×4 CULTURAL FACTORY. Je určen převážně pro divadelní a hudební produkci. Sál je v ose středových sloupů provozně oddělitelný mobilními skládacími předěly (dle typu produkce). Polovina sálu 1, která přiléhá k severnímu foyer, je využitelná jako předsálí s možností umístění mobilní divácké šatny a mobilních barových pultů. Podlaha sálu je navržena v jedné niveletě ze stěrkových materiálů odolných pojezdu a umožňujících snadnou manipulaci s mobilními elevacemi. Základními typy scénického uspořádání s elevacemi jsou: „kukátko“, „ulička“, „aréna“ a „půlaréna“. Typem uspořádání bez použití elevací je koncert pro stojící diváky. Sál 2 je druhým největším sálem programu 4×4 CULTURAL FACTORY. Osnova železobetonových sloupů vizuálně dělí prostor na tři pole, do kterých je možné sál mobilními skládacími předěly rozdělit dle požadovaného typu produkce. Flexibilní dispozice sálu umožňuje v jeho jedné třetině vytvořit divácké zázemí, tzn. mobilní šatnu a mobilní barové pulty. Sál 2 díky své velikosti využívá mobilní výsuvné elevace. Sály 3 a 4 jsou konstrukčně obdobné jako sál 2. Sály 3 a 4 mají z důvodu své velikosti spíše klubový až komorní charakter. Nejčastější scénáře uspořádání jsou klub či konference. Sál 4 je přístupný ze západního foyer, předsálí je možno vytvořit využitím části sálu 2. Sál 3 je přístupný z venkovní rampy, z jednoho z jeho čtyř polí je možno předělením vytvořit předsálí pro mobilní diváckou šatnu a mobilní barové pulty. Všechny sály programu 4×4 CULTURAL FACTORY jsou dispozičně variabilní, díky jejich křížovému uspořádání a identické niveletě jsou propojitelné do „vnitřního okruhu“ pro případy výstav, které se konají v celém objektu. V případě letních měsíců je možné sály propojit i venkovními rampami podél východní a západní fasády objektu výstavu. 4×4 CULTURAL FACTORY je otevřená svému okolí, je přístupná pro diváky i performery po celém svém obvodu, kudy vede venkovní rampa.

Můžete stručně charakterizovat vámi navržené zásahy do původní industriální architektury?

Koncept revitalizace Světovaru snad nejlépe vystihují následující hesla. Otevřenost – areál je v kontextu města otevřeným organismem, nikoliv do sebe uzavřeným celkem. Průmyslový areál pivovaru historicky existoval jako jakési „zakázané město“ uzavřené před svým okolím a přístupné pouze přes kontrolní vstupní body vrátnic. Městská část Slovany dostane v podobě revitalizovaného areálu další plochy, které se přirozeně integrují do svého okolí. Autenticita – jednou ze zásadních priorit je zachování původní atmosféry místa. Obnovou chápeme očištění stávajícího stavu od nánosů minulých dob a poté stabilizaci výsledného vzhledu, nikoliv jako snahu utvářením replik navrátit stav do 100% původního stavu. Tohoto docílit mimo jiné není ani prakticky možné s ohledem na nedostatek původních historických stavebních plánů objektů. Jednoduchost – veškeré nově navržené architektonické a stavební zásahy jsou ve své podstatě minimalistické a nekomplikované. Jednoduchá řešení jsou ta nejefektivnější. Komplikovanost, přílišná sofistikovanost systému přináší často nepříjemné problémy, které brzdí bezkonfliktní provoz a užívání budovy. Flexibilita – funkční využití území a budov v něm není fixní a neměnné, lze jej přizpůsobit aktuálním požadavkům v průběhu provozu. Vnitřní dispozice halových prostor a přilehlých pomocných místností byly podrobeny virtuální zatěžkávací zkoušce několika variant možného funkčního využití. Dokonalá flexibilita vnitřní dispozice budovy umožní v budoucnu fungovat 4×4 CULTURAL FACTORY takovým způsobem, který dnes nedokážeme definovat. Udržitelnost – veškerá nově implementovaná technická a technologická řešení jsou maximálně hospodárná a efektivní. Opět i v tomto případě je princip jednoduchosti preferován před aplikací složitých technologických systémů náchylných k závadám či omylům. Jednoduše řečeno, nevytápím a nesvítím tam, kde to není nutné, v prostorách, které momentálně nevyužívám.

V průvodní zprávě k revitalizaci Světovaru hovoříte o „zelené“ architektuře. Čím to dokládáte?

Celková koncepce revitalizace objektu bývalých ležáckých skladů a výstavu piva přímo vychází ze zásad „zelené“ architektury. Budova maximálně využívá dostupných zdrojů energie ve své lokalitě: bude napojena na systém horkovodní soustavy. Venkovní „obálka“ budovy – a to jak stávající historické fasády, tak fasády novostavby pavilonu – reaguje na požadavky energeticky co nejúspornějšího provozu, větší prosklené plochy novostavby jsou orientovány na sever tak, aby nedocházelo k přehřívání vnitřních prostor působením přímého slunečního svitu a nebylo nutné prostory uměle chladit. Větrání halových prostor 4×4 CULTURAL FACTORY bude v maximální možné míře řešeno jako přirozené – otvíravými okny nebo světlíky. Dle prostorových možností bude do přirozeně větraných prostor přiváděn čerstvý vzduch přes stávající zemní kanály, které budou přirozeným způsobem v letním období vzduch předchlazovat, v zimním období předehřívat. Vyústění zemních kanálů bude provedeno v rámci stávajících nákladových ramp. Vyústění ve větraném prostoru bude provedeno plně zapuštěnými zátěžovými podlahovými vyústkami s možností nastavení průtoku vzduchu a bezproblémového vyjímání pro možnost čištění zemních kanálů. Přirozený systém regulace vzduchu v halových prostorách stavby přispěje k vyšší efektivitě jejího low-cost provozu. Využití oken a světlíků bude doplněno o lokální odtahové ventilátory pro zabezpečení rychlého provětrání místností v letním období. V areálu jsou vedeny stávající páteřní horkovodní rozvody. Nově připravovaná stavba okrajově zasahuje do těchto stávajících rozvodů. Přitom je nutné nové objekty – Archiv města Plzně a 4×4 CULTURAL FACTORY připojit na soustavu centrálního zásobování tepla v bilanci, která bude sloužit k pokrytí potřeby tepla k jejich vytápění, větrání a k ohřevu vody. Prostory Archivu města Plzně jsou umístěny do středu dispozice, tedy tam, kde je stabilita místnosti nejméně ovlivňována změnami venkovních klimatických podmínek – což se pak promítá do návrhu klimatizace nebo kapacity záložních zdrojů energie. Samotný vizuální vjem z revitalizované budovy ponese jasně čitelné odkazy k principům materiálové šetrnosti a recyklaci. Hlavní architektonický motiv – reinterpretace divadelního portálu nad proskleným objemem novostavby pavilonu – bude proveden z formátů plechů nalezených v průmyslovém areálu, kompozice plechů pokrytých dekorem, na kterém se budou spolupodílet i budoucí uživatelé – výtvarníci projektu 4×4 CULTURAL FACTORY – upozorní ostatní návštěvníky kulturního centra na toto důležité téma.

Vraťme se nyní k tomu, co bude ve Světovaru reprezentovat soudobou architekturu.

Před severní fasádu původního přízemního objektu výstavu piva, směrem do náměstí, je navržen v souladu s regulačními podmínkami revitalizace celého areálu podélně orientovaný, transparentní dvoupodlažní pavilon. Nový pavilon svou střídmostí a jasnými tvary jednoznačně zakončuje objekt a zároveň jasně definuje hranice budoucího přilehlého hlavního náměstí. Výška pavilonu je cca 10 m – to znamená, že úroveň jeho atiky se nachází na identické úrovni jako lucerny světlíků hlavního sálu objektu výstavu piva. Transparentnost fasády pavilonu umožňuje pohled skrz něj na jedinečnou siluetu původního objektu výstavu. Prosklený středový element nového pavilonu je zahalen do subtilního vnějšího rámu, který obkračuje postranní asymetricky komponovaná vnější vyrovnávací schodiště. Samotný rám je tvořen mozaikou z recyklovaných plechů – obvodový plášť rámu nebude mít nadneseně luxusní charakter, který by konkuroval původní architektuře ale naopak – patchwork nepravidelných formátů recyklovaného plechu podpoří svým neformálním vzhledem průmyslový charakter místa. V soklu nového pavilonu je uvažováno s výsuvnými (manuálně ovládanými) ocelovými elevacemi na kolejnicích, ze kterých bude možno před prostor přízemní kavárny a foyer vyskládat pobytové schodiště, určené pro rozšíření kavárny do exteriéru nebo hlediště pro venkovní představení pořádaná na náměstí. Nový pavilon s dvojicí schodišť přímo navazuje na venkovní rampy podél východní a západní fasády objektu výstavu. Rampy zajišťují technickou obslužnost sálů, zároveň poskytují jeho budoucím uživatelům možnost celý objekt obcházet. Venkovní kryté podélné rampy jsou namísto obvyklého zábradlí uzavřeny na celou výšku vypnutými sítěmi ze splétaných ocelových lanek. Tyto subtilní transparentní sítě nikterak nemění původní vyznění industriální architektury. Nové plochy ramp jsou navrženy z plechů s protiskluznou úpravou. Dnes slepá, jižní fasáda, která dominuje původnímu objektu skladu sudů je nově pojednána jako kompozice rytmicky „zig-zag“ rozmístěných zužujících se hlubokých okenních otvorů. Tyto nové okenní otvory jsou přiznány jako záměrný architektonický novotvar, ozvláštňující původní přísné řádové členění fasády a striktně odlišující nové a původní. V rovině střech dochází k následujícím úpravám. Stávající druhotné světlíky nad dřívějším výstavem piva jsou ponechány, zprovozněny, zrekonstruovány a repasovány. Nad navrhovaným foyer sálů označených jako sál 2 a 4 jsou vytvořeny světlíky nové. Nad prostorem objektu ležáckých skladů, na úrovni navrhovaného víceúčelového sálu spilky, je vytvořena odkrytím mělké sedlové střechy nová pobytová terasa, která se nijak pohledově neuplatňuje na jeho fasádách. Nad vertikálním blokem kanceláří Archivu města Plzně (dřívější ledárna skladu sudů) je navržen průběžný plochý střešní světlík, který do traktu chodeb kanceláří vpouští horní přirozené denní osvětlení.

Kde jste hledali inspiraci pro svůj přístup k problému?

Před sedmdesáti lety prohlásil druhý ředitel Bauhausu Hannes Meyer, že v tehdejší ekonomické situaci již nelze architekturu považovat za primárně uměleckou disciplínu. Notoricky známé dobové heslo „méně je více“ chápeme dnes nejen v jeho estetické rovině. Inspirovaly nás myšlenky a úvahy, které se v dnešní době snaží definovat to, co se nazývá „spontánní“ či „neformální“ město (Manifesto for the Spontaneous City, Urhahn Urban Design, 2010). Chceme aktivity iniciovat nikoliv předurčovat a řídit, věříme tomu, že flexibilní design dává projektu potřebnou vitalitu, trvale udržitelný design je schopný se na změny užívání efektivně adaptovat, inspiruje všechny jeho uživatele, je schopný adaptovat se na pravidla hry, která se teď zrovna hraje. Je nutné vytvářet společně sdílené hodnoty. Strategicky důležité elementy v přístupu k designu v 21. století jsou příroda, krajina, bezbariérová přístupnost a otevřenost, respekt ke kulturnímu dědictví, architektura. Je správné usilovat o rovnováhu mezi věcmi celospolečenského významu a snahou vytvořit svobodu všude tam, kde je to možné. Vnímáme potřeby budoucího uživatele, chceme umožnit lidem, spolkům, sdružením a společnostem hrát aktivní roli v procesu revitalizace a obnovy, náš design je šitý na míru požadavkům uživatele a odpovídá také zdrojům, které má k dispozici. Je rovněž nutné zaostřit na detail, zmenšit si měřítko znamená vnímat projekt jako souhrn mnoha specifických individuálních požadavků budoucích uživatelů, člověk je malý, proto co je malé, je i hezké. Za účelem lepšího poznání funkce podobných kulturních institucí jsme před nedávnem během studijní cesty po Švýcarsku navštívili několik srovnatelných projektů a to v St. Gallenu, Zurichu, Basileji, Schaffshausenu a Winterthuru. Program studijní cesty byl velice intenzivní. Zjistili jsme mimo jiné, že Švýcaři jsou s revitalizacemi industriálních objektů a areálů o hodně kroků před námi. Není se vlastně ani čemu divit, když začínali již na přelomu 70. a 80. let minulého století. Během cesty jsme si potvrdili správnost našeho přístupu k revitalizaci a obnově plzeňského Světovaru.

4×4-cultural-factory.jpg

REVITALIZACE PIVOVARU SVĚTOVAR 4X4 CULTURAL FACTORY, PLZEŇ

AUTOŘI Akad. arch. Vladimír Kružík, Ing. arch. Tomáš Lapka, Ing. arch. Libor Krištůfek, Ing. Petr Jileček

HLAVNÍ ARCHITEKT PROJEKTU Ing. arch. Tomáš Lapka

HLAVNÍ INŽENÝR PROJEKTU Ing. Karel Vácha

Diskusia

Sledovať diskusiu [1] | RSS

Pridať komentár

Nie ste prihlásený, pre využitie výhod pre registrovaných sa prihláste alebo zaregistrujte

Copyright © UzemnePlany.sk, 2007-2014 Všetky práva vyhradené | DB: 84 | T: 0.371423

ISSN 1338-2772 | Aktualizované 2× týždenne